Přemysl Rut: Frekvence svatého Václava v českých dějinách mě překvapila

Kdy a kde se začala rodit tahle velmi originálně stavěná esej o národní identitě? „Tady v rozhlase,“ prohlašuje Přemysl Rut. „V roce 1998 se na mě obrátil tehdejší hudební dramaturg Vltavy Boris Kobrle a vyzval mě, abych natočil pořady o písních spjatých s osmičkovými milníky dvacátého století - roky 1918, 1938, 1948 a 1968. Byla to jakási první verze toho, co nyní pokračuje knihou České osmičky - a zřejmě nekončí: zájem neutichá a je docela možné, že se tím budu zabývat dál. Nevím, zda jsou České osmičky esej: spíš koláž. Mého vlastního podotýkání je tam velmi málo: knihu jsem důsledně sestavil z autentických dokumentů.“

Přemysl Rut, hudebník, spisovatel, pedagog|foto: Vojtěch Havlík

Ty písně, výpisky z deníků a korespondence, ale třeba i trefný citát z prodejního katalogu hudebnin nebo státnický projev císaře Františka Josefa I. mají vesměs osobní, subjektivní charakter.

Chtěl jsem ukázat dějiny, jak je prožívá ten nebo onen.

Kde v historii začíná česká písňová sebereflexe podle Přemysla Ruta? „Nejraději bych, kdyby se dalo začít „osmičkovým rokem“ 868, kdy v Římě schválili Cyrilu a Metodějovi misi na Velkou Moravu. Ale k té události žádné písně napsány nebyly, tehdy ani později. Proto začínáme roku 1278, to jest bitvou na Moravském poli, v níž padl můj jmenovec Přemysl Otakar II. - ale především tady padl český velmocenský sen o říší dosahující až k moři, sen, který se znovu už nikdy neobjevil. To je myslím dobrý začátek takového příběhu.“

Na počátku Českých osmiček se poprvé objevuje postava svatého Václava: písňové příběhy o jeho životě, zavraždění, úloze zemského patrona. Je pozoruhodné, že po celé následující dějiny už motiv svatého Václava nezmizí - až po roky 1988 a 1989, kdy figuruje v písni Petra Skoumala.

„Pro mě to bylo překvapení,“ říká Přemysl Rut. „Jak jsem se materiálem prokousával, shledával jsem, že se kníže Václav objevuje zas a znova. Frekvence svatého Václava v českých dějinách mě překvapila a sama se mi vnutila jako návratný motiv v komentářích, které jsem do knižní koláže vpletl. Mimochodem, svatováclavský chorál byl i jedním z kandidátů na československou hymnu po osamostatnění v roce 1918. Zdá se, že převážila tendence „pryč od Říma“, svatý Václav byl v té době přece jen spjat s katolickou církví, a tedy nepříliš populární."

Jan Roubínek: Historikem jsem se stal nad proutěným košíkem s rodinnými fotografiemi

• Upravit
• Smazat

Možná opravdu existují manažeři, kterým není zatěžko řídit jakýkoliv tým, jakoukoliv instituci. Jan Roubínek je přesným protipólem: už po krátkém rozhovoru s ním nabydete dojmu, že je na správném místě, dobře obeznámený se vším, co s chodem této specifické instituce souvisí, ale také s odpovědnou vizí o její budoucnosti.

V pořadu znějí ukázky z knihy a kompaktního trojalba České osmičky. Jedna z nich se váže k popravě českých pánů na počátku třicetileté války, text je ovšem z roku 1955 a v letech normalizace, tedy po roce 1970, jej zhudebnil překladatel a šansoniér Rudolf Pellar. „Je to text Vítězslava Nezvala, který jej zařadil do sbírky Chrpy a města. O té sbírce se učí ve školách, báseň Pražský kat je ovšem velmi výjimečná v té sbírce i v té době,“ podotýká Přemysl Rut.