Jan Roubínek: Historikem jsem se stal nad proutěným košíkem s rodinnými fotografiemi

6. listopad 2018

Možná opravdu existují manažeři, kterým není zatěžko řídit jakýkoliv tým, jakoukoliv instituci. Jan Roubínek je přesným protipólem: už po krátkém rozhovoru s ním nabydete dojmu, že je na správném místě, dobře obeznámený se vším, co s chodem této specifické instituce souvisí, ale také s odpovědnou vizí o její budoucnosti.

Už jeho osobní příběh je ojedinělý. Dětství prožil ve východočeské Luži, na dohled od tehdy zdevastované synagogy, na přelomu epoch, v době, kdy se konečně otevřely hranice, vycestoval do světa: nejprve prožil devadesátá léta v Izraeli, kde po zvládnutí hebrejštiny a univerzitní angličtiny vystudoval historii, poté pracoval ve Velké Británii.

Měl jsem odjakživa úctu ke svým předkům, k tomu, co oni za války zažili, ale nikdy jsem do svých patnácti šestnácti let necítil, že jsem toho součástí. U nás doma se žádné židovské svátky nedržely, měl jsem zpočátku k židovství pasívní vztah, zčásti to však byla i neznalost.

Jan Roubínek v rozhovoru s paní Ditou Krausovou, která prošla jak terezínským ghettem, tak Osvětimí (jaro 2018).

Když se po sedmnácti letech vrátil do Čech, stačil se během několika málo měsíců nejenom oženit - a to v téže lužské synagoze – ale stal se i náležitě erudovaným pracovníkem Památníku. Nejprve jako zaměstnanec historického oddělení, pak jako vedoucí oddělení dokumentačního. Studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uzavřel doktorátem. Ředitelem Památníku Terezín se stal vloni, po výběrovém řízení Ministerstva kultury.

Od devadesátých let se Památník začíná systematicky věnovat nejenom obětem Malé pevnosti, ale také jinému příběhu, který byl v období komunistické diktatury umlčován. Klíčovou roli zde hraje stálá expozice Muzea ghetta, objasňující roli terezínského ghetta v takzvaném konečném řešení židovské otázky.

Jan Roubínek s Murrayem Greenfieldem, manželem Hany Lustigové-Greenfieldové, autorky knihy „Z Kolína do Jeruzaléma" (srpen 2018).

Spolu s týmem svých spolupracovníků usiluje Jan Roubínek nejenom o další zkvalitnění více než dvou desítek dosavadních stálých expozic, ale výhledově i o vznik nových, systematicky rozvíjí dokumentační a vzdělávací poslání této specifické instituce a posiluje spolupráci se zahraničními institucemi, včetně izraelských.   

Jan Roubínek s maminkou Helenou na tryzně Kever avot (září 2018).
autor: Václav Flegl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.