Jan Roubínek: Historikem jsem se stal nad proutěným košíkem s rodinnými fotografiemi
Možná opravdu existují manažeři, kterým není zatěžko řídit jakýkoliv tým, jakoukoliv instituci. Jan Roubínek je přesným protipólem: už po krátkém rozhovoru s ním nabydete dojmu, že je na správném místě, dobře obeznámený se vším, co s chodem této specifické instituce souvisí, ale také s odpovědnou vizí o její budoucnosti.
Už jeho osobní příběh je ojedinělý. Dětství prožil ve východočeské Luži, na dohled od tehdy zdevastované synagogy, na přelomu epoch, v době, kdy se konečně otevřely hranice, vycestoval do světa: nejprve prožil devadesátá léta v Izraeli, kde po zvládnutí hebrejštiny a univerzitní angličtiny vystudoval historii, poté pracoval ve Velké Británii.
Měl jsem odjakživa úctu ke svým předkům, k tomu, co oni za války zažili, ale nikdy jsem do svých patnácti šestnácti let necítil, že jsem toho součástí. U nás doma se žádné židovské svátky nedržely, měl jsem zpočátku k židovství pasívní vztah, zčásti to však byla i neznalost.
Když se po sedmnácti letech vrátil do Čech, stačil se během několika málo měsíců nejenom oženit - a to v téže lužské synagoze – ale stal se i náležitě erudovaným pracovníkem Památníku. Nejprve jako zaměstnanec historického oddělení, pak jako vedoucí oddělení dokumentačního. Studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uzavřel doktorátem. Ředitelem Památníku Terezín se stal vloni, po výběrovém řízení Ministerstva kultury.
Od devadesátých let se Památník začíná systematicky věnovat nejenom obětem Malé pevnosti, ale také jinému příběhu, který byl v období komunistické diktatury umlčován. Klíčovou roli zde hraje stálá expozice Muzea ghetta, objasňující roli terezínského ghetta v takzvaném konečném řešení židovské otázky.
Spolu s týmem svých spolupracovníků usiluje Jan Roubínek nejenom o další zkvalitnění více než dvou desítek dosavadních stálých expozic, ale výhledově i o vznik nových, systematicky rozvíjí dokumentační a vzdělávací poslání této specifické instituce a posiluje spolupráci se zahraničními institucemi, včetně izraelských.
Nejposlouchanější
-
Zemřel spisovatel Vladimír Páral. Poslechněte si jeho vyprávění ve vltavských Osudech
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.