Herman Melville: Bílá velryba. Připomeňte si klasické dílo americké literatury
Před dvěma sty lety, 1. srpna 1819, se v New Yorku narodil Herman Melville. Jednoho z nejznámějších amerických prozaiků připomeneme na Vltavě četbou z jeho ještě známějšího díla, románu Bílá velryba. Poslouchejte od pondělí 5. srpna vždy v 18:30 a po odvysílání ještě po dobu jednoho týdne on-line.
Herman Melville (1819–1891) pocházel po rodičích z patricijských rodů, ale otcův obchodní úpadek a smrt zanechaly rodinu bez prostředků. Melvilla, který vystřídal zaměstnání bankovního úředníka, prodavače, zemědělce i učitele, vyhnala rodinná krize roku 1837 na moře jako plavčíka na lodi plující z New Yorku do Liverpoolu. Zúčastnil se také velrybářské výpravy a po svém návratu se živil jako učitel a celník.
Melvillova literární díla byla za jeho života odmítána a jejich filozofický význam spolu s literárním mistrovstvím byl doceněn až po první světové válce, zato však nesešel z pozornosti čtenářů i literárních badatelů až do dnešních dnů. Jeho rozsáhlý román Bílá velryba (Moby Dick, The Whale, 1851) bývá označován jako román-mýtus, dílo, jež symbolizuje neklid věčně hledajícího člověka, který usiluje o odhalení toho, co je v přírodě neodhalitelné, nepřemožitelné a v podstatě nepochopitelné.
„Říkejte mi Izmael.“ Touto legendární větou se po úvodních pasážích ujímá slova autobiografický vypravěč. Izmael se vydá do přístavního města New Bedford, kde se chce nechat najmout na velrybářskou loď vyplouvající z blízkého ostrova Nantucket. Přes různá varování (kázání o Jonášovi v námořnické kapli, prorocká slova starého námořníka Eliáše) přijme spolu se svým novým přítelem Kvíkvegem místo na lodi Pequod v rámci velice rozmanité posádky. Kapitán Achab využije plavby ke štvanici vodami Atlantského i Tichého oceánu za legendární Bílou velrybou zvanou Moby Dick, která ho na předchozí výpravě připravila o nohu.
Čtěte také
Vyprávění s častými biblickými motivy je přerušováno rozsáhlými pasážemi o velrybách a velrybářství a především filozofickými reflexemi, věnovanými kořistnickému a destruktivnímu vztahu člověka k přírodě a jeho pachtěním se za nereálnými cíli. Uvažuje také nad vývojem společnosti, kde sociální pokrok a vědecké poznatky rozkládají navyklý mravní a ideový řád. Například posádka lodě Pequod je složena z mužů všech národností i barev pleti, kteří jsou na palubě lodi zcela rovnoprávní.
Řada postav je již svými jmény paralelou k postavám biblickým – například Izmael, symbolizující v Bílé velrybě vyvržence, je v Bibli zapuzeným a později Bohem zachráněným synem Abrahamovým. Jméno kapitána Achaba pochází od biblického Achaba, který se zpronevěřil víře, a Moby Dick je někdy přirovnáván k biblickému Leviatanovi. Monstrum bílé velryby odkazuje k proroctví o Jonášovi.
Bílá velryba se odehrává v prostředí, jež dnes již neexistuje (současné velrybářství se s tehdejším nedá srovnávat), ale jen tak mimochodem se dotýká témat stále aktuálních. Kam až může člověk ve své touze ovládnout přírodu zajít? Měl by si dobrovolně klást nějaké meze? Jak hodnotit situace, kdy člověk přecení své síly? Máme obdivovat jeho neohroženost, nebo odsuzovat jeho vyzývavou pýchu?
Účinkuje: Miroslav Středa
Překlad: Marie Kornelová a Stanislava V. Klíma
Připravila: Ilona Janská
Režie: Vlado Rusko
Natočeno v roce 2002.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
