Pražské kavárny a jejich svět

22. květen 2008

"Usedl jsem jednoho krásného odpůldne v kavárně prvního řádu do plyšového křesla, hezky k oknu, a labužnicky srkaje černou kávu, bedlivě pozoroval čtoucí a celé okolí, abych si alespoň nějaké dojmy přinesl domů..." Citát z povídky Zdeňka Tučka, otištěné v roce 1906 v časopise Nový Neruda, oživuje minulost. A činí tak, spolu s mnoha dalšími úryvky a s ukázkami dobových artefaktů na fotografiích, ve shrnujícím katalogu, v knize, která zkoumá svět pražských kaváren.

Období přelomu devatenáctého a dvacátého století v sobě vždy obsahuje dávku nostalgie. Při bližším pohledu to ale není stesk po starých dobrých klidných a pomalých časech. Tato verneovská léta byla naplněna potencí blížící se moderny, zdobena secesními ornamenty a prosycena sílícími představami o možnostech člověka k ovládnutí světa. Kavárenský život do tohoto prostředí zapadá svou atmosférou a stylem, který umožňuje jak pozastavení ve vůni kávy, snad i existenciální meditaci, tak jistou exhibici, kolektivní zážitek, listování v časopise či v denním tisku. Samozřejmě sem patří otevřenost k bouřlivým diskusím a příležitost k sepsání zásadního díla nebo alespoň novinového článku. Kavárna je jistě jedním z výstižných momentů ducha oné doby, nakročené do hektického dvacátého století. Kniha Pražské kavárny a jejich svět představuje v pěti rozsáhlejších kapitolách především historické okolnosti, v jejichž rámci se kavárenský život rozvíjel a kvetl (Pražské kavárny a jejich svět: "Byla to Praha česká, byla to Praha německá, byla to Praha svým způsobem národní a kosmopolitní." "Zlatá éra" kaváren je v následujících pasážích charakterizována z pohledu běžného návštěvníka, ale ještě lépe to činí ukázky ze stránek spisovatelů a z děl výtvarných umělců, pro něž se pobyt v kavárně stal nejen požitkem, ale zároveň zdrojem inspirace: "Posezení v kavárně je součástí života ve víru velkoměsta. Ne náhodou se kavárenské motivy v umění objevily poprvé v hojném počtu právě u těch malířů, kteří chtěli zachytit skutečný městský život a jeho každodenní motivy.

V podrobně a poctivě zpracované publikaci se může čtenář setkat se známými jmény - Franz Kafka, Max Brod, František Gellner či Adolf Branald: Kavárna je salon pro duše spřízněné vůní kavárny a kouře cigaret, polohlasým sdělováním polopravd..., s podobně proslulými jmény (dnes bohužel převážně zaniklých) kaváren jako Unionka, Demínka. Ale také je zde naznačen nelehký život číšnických učňů či poměr mezi kavárníky a cukráři. Zpracována je též typologie kaváren (např. literární, umělecké, noční, velkokavárny, herny) i jejich návštěvníků (např. Smutná kavárenská povalečka a kavárna křehké dámské společnosti).
Neveselým závěrem této výpravné knihy je konstatování v poslední kapitole, tázající se, Co po kavárnách zbylo? Jeden z autorů zde říká: "Desítky či spíše stovky pražských prvorepublikových kaváren zmizely z pražské pohostinské scény prakticky beze stopy." Dnešní kavárenský svět je úplně jiný, ale to i celá současná epocha. Vzpomínkový návrat do zlatých let pražského kavárenství může i přesto být vítaným podnětem - pro poznání, představy i snění.

Nejlépe bude zajisté kombinovat četbu knihy Pražské kavárny a jejich svět s návštěvou nějaké příjemné, pokud možno nepříliš hlučící kavárny. Požitek z četby pak bude maximálně umocněn.

E. Bendová, T. Dvořák, D. Hrodek, Š. Kořínková, Pražské kavárny a jejich svět, Paseka, Praha a Litomyšl 2008, str. 152.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová