Pražská magistrála není silnice. Proč ji vnímáme spíše jako dálnici než městskou ulici?

8. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pražská severojižní magistrála

V cyklu o tom, jak architektura ovlivňuje náš život, jsme se minule zabývali jejím významem pro duševní a smyslové prožívání, způsobem, jak může pomáhat propojovat naší existenci s universem. Architektura ale má dopad i v dalších rovinách. Ovlivňuje fyzické i duševní zdraví, kvalitu práce, podobu mezilidských vztahů, každodenní utilitární činnosti, sociální podmínky ve společnosti, a tak dál. Není asi mnoho rozměrů života, na které by nemělo prostředí okolo nás vliv.

A pokud má nějaké místo potenciál, aby život v něm byl kvalitnější, je škoda ho nezlepšit. Někdy nevěříme, že jsou změny možné, protože si je neumíme představit. Protože jsme se naučili vnímat věci tak, jak jsou pojmenovávány, a považujeme to za neměnnou skutečnost. Například pražská magistrála už svým názvem evokuje, že je rychlostní silnicí. Pod pojmem magistrála si představíme například transsibiřskou magistrálu, tedy typ komunikace, které je úplně jedno území kterým projíždí, protože jediný cíl je přepravení z bodu A do bodu B, na dlouhou vzdálenost a co nejrychleji. A pražská magistrála se skutečně chová podobně.

Magistrála – spojující městská třída

Existuje také předsudek, že pokud má i nadále převzít určitý objem automobilové dopravy, není možné její kvalitu zlepšit. Tyto dvě věci se ale nevylučují a svědčí o tom příklady ze zahraničních měst. I ulice, kde jezdí tři a dokonce i čtyři proudy aut, mohou fungovat a vypadat jako městské třídy. Je ale třeba, aby jejich fyzická podoba neevokovala dálnici, ale městskou ulici. Aby nebyla potřebná dálniční svodidla ani červenobílá zábradlí, aby v nich rostly stromy, bylo kde zaparkovat a především aby v parteru domů byly restaurace, obchody a různé služby.

Čtěte také

Magistrála je dlouhodobě stigmatizována jako neřešitelný problém a to blokuje využití potenciálu místa a proměny navazujícího města. Potřebujeme ji nejprve odstigmatizovat. Tomu může pomoci také revitalizace širšího území veřejných prostranství, které na magistrálu navazují, která může nastartovat zkvalitnění celého cenného území, dostavbu veřejných kulturních staveb či bydlení a oživení již existujících domů, začínající proměnou jejich přízemků v parter plný služeb.

Co kdybychom začali tím, že Magistrále začneme říkat Třída? (V názvech ulic se ostatně Magistrála ani nejmenuje). Co kdybychom ji přestali chápat jako jizvu, a začali v ní vidět naopak náhrdelník na šíji města, kterým i díky své historické poloze ve skutečnosti je?

Praha v posledních letech vyvinula řadu iniciativ, které k revitalizaci Magistrály postupně směřují, některé dílčí proměny, jako například předprostor Národního muzea, se již zrealizovaly. Klíčovým projektem je například studie Magistrála – spojující městská třída, vypracovaná studiem světově uznávaného urbanisty Jana Gehla, ve spolupráci s Kanceláří veřejného prostoru a dalšími specialisty IPR Praha.

autor: Pavla Melková
Spustit audio