Právo na hudbu. Jak se autorský zákon promítá do dramaturgie orchestrů a rozhlasového vysílání
Hudba a právo se setkávají na mnoha úrovních. Tématem těchto Reflexí je právo autorské, přesněji, jak nejrůznější poplatky z něj vyplývající ovlivňují, možná až deformují současnou hudební realitu.
V rozhovoru s Jiřím Srstkou, ředitelem největšího kolektivního správce autorských práv, agentury Dilia, jsme probrali pravidla a zvláštnosti týkajících se děl hudebních a hudebně dramatických, pokusili se ozřejmit, proč jsou originální notové materiály tak drahé, a dozvěděli se, že Bohuslav Martinů prodal svá práva za jeden dolar.
Jak se tato situace s mnohdy cenově nedostupnými notovými materiály řeší v orchestrální praxi, vysvětlila Hana Dohnálková z PKF – Prague Philharmonia. Eva Kesslová, která organizačně vede orchestr Berg, zase hovořila o specifických starostech provozovatelů soudobé hudby.
Čtěte takéAutorská práva platí i na internetu. Na co se vztahují?
Dotkli jsme se také vysílání hudby v rozhlase, protože ani Vltava nemůže natáčet, vysílat a umisťovat na internet, co by si redaktoři a posluchači přáli.
V praxi zkrátka na autorský zákon narážíme všichni a všichni také platíme autorské odměny, schované v ceně flash disků, či v účtu z kopírky.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.