Pozor na latríny

20. říjen 2005

Archeologové objevili v Berouně latríny ze 13. století a tento nález je zjevně naplňuje spokojeností. Běžnému člověku se to stává většinou jen tehdy, když toto zařízení akutně potřebuje. Navíc je téměř jisté, že sociální zařízení ze středověku by nás naplnilo spíše hrůzou, kdybychom ho museli použít. Laik se tedy možná této zálibě badatelů v archaických toaletách podiví, ale údiv není na místě. Archeolog či historik je totiž vždy nadšen, když narazí na pramen poznání, který nelže. A místo, kam lidé mimo jiné odhazují předměty, o kterých si myslí, že už nikdy nespatří světlo světa, je z tohoto hlediska ideální. Septik je totiž zcela pravdivý. Minulý rok proběhla medii zpráva o tom, že byl s velkou slávou zkoumán septik v domě německého reformátora Martina Luthera.

Lžou kroniky, které si nechali panovníci psát na podporu svých cílů a pro svou sebeoslavu. Lžou pamětníci, kteří chtějí vylepšit svou roli ve významných událostech. A kdo nelže, ten si nevzpomíná. Nebo si vzpomíná příliš mnoho, stačí nějaká ta číše vína.

Ale latríny, odpadkové koše a sběrny druhotných surovin, ty jsou upřímné. Právě tato místa jsou skutečnou pamětí národů. Latríny vědí, co kdo jedl, jak se oblékal a čím se zdobil. Co kdo napsal, se tam většinou asi nezachová, ale to nemusí být vždy taková ztráta. Představme si, že by další generace čerpaly své znalosti o naší době třeba ze stránek Rudého práva. I jeho stránky se ocitaly na těchto místech, ale tam jejich historická existence už navždy končila. Odpad je pravdivý. Bude-li se někdo zapřísahat tím, jaký je abstinent, a v jeho popelnici nalezneme dvacet plechovek od piva, víme své.

Jak říká Nový zákon, člověka nepohoršuje to, co do něj vchází, ale co z něj vychází. Latrína je místem, kde se toto symbolické vyjádření uskutečňuje doslova. Je onou pověstnou jámou pamětnicí.

Vévodkyně z knihy Alenka v říši divů byla schopna ve všem nalézt morální ponaučení. Zde by mohlo znít: Skrýváte pravdu? Pozor na latríny. Možná jednou promluví a neřeknou jen to, co nebudou vědět. A vědí toho hodně.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio