Povyk v Národním. Divadlo zve na rozlučkovou party s Danielou Špinar
Režisérka Daniela Špinar se loučí s Národním divadlem v Praze Shakespearovou komedií Mnoho povyku pro nic. Hra z roku 1599 se vrací do druhé půle 13. století, kdy se Sicílie jako nezávislé království dostává pod španělskou správu. Spojuje dvě milostné zápletky a zlovolné intriky na dvoře messinského vládce Leonata. Lidový humor do ní pak vnáší dvojice rázovitých strážníků, která nevědomky přispěje k jejímu šťastnému rozuzlení.
Mnoho povyku pro nic se na scéně Národního divadla opakovaně objevuje od roku 1859 (naposledy před třiadvaceti lety). Jeho oblibu lze do jisté míry přičíst vděčným hereckým příležitostem. Nevraživé hašteření dvou ústředních postav (Beatricie a Benedika – v dřívějších překladech Blaženy a Beneše), které se překlopí v lásku, Shakespeare už dříve úspěšně rozvinul ve Zkrocení zlé ženy. Daniela Špinar hledá v jejich vztahu předobraz dnešní generace singles.
Pojítek se současností nabízí režie nespočet – od efektivní praxe rychloseznamky (tucet kavárenských stolků opatřených čísly namísto květin) po zlehčenou instituci manželství (svatební slavobrána z nafukovacích balónků). Pokud se ptáte, jestli tyto popkulturní odkazy Shakespeara nezastíní, poslechněte si reportáž z veřejné generálky.
Premiéra Špinarovy poslední inscenace v roli umělecké šéfky Činohry ND se koná 12. a 13. května ve Stavovském divadle. Ve funkci ji po sedmiletém působení vystřídá od nové sezóny režisérské duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský).
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Alain-Fournier: Kouzelné dobrodružství. Obraz citového života mladých na přelomu 19. a 20. století
-
Sudabeh Mohafez: Hoří. Anita Krausová v psychologickém thrilleru o spálené duši
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
