Poválečný masakr Němců v jihočeské vesnici. Film Krajina ve stínu je o lidech žijících na hranici světla a stínu

9. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petra Špalková a Robert Mikluš ve filmu Krajina ve stínu

Bohdan Sláma poprvé točil podle jiného než svého scénáře a poprvé historickou látku. K filmu Krajina ve stínu přišel až ve chvíli, kdy se uprázdnilo místo na režisérské stoličce. S postavami snímku se pak rok sžíval. Jak říká, scenárista Ivan Arsenjev ho učil je znát. 

Hlavními linkami děje filmu jsou proměňující se charaktery lidí, poválečný masakr Němců v jedné jihočeské příhraniční vesnici a komunistické bezpráví. Příběh filmu Krajina ve stínu je rozložen poměrně široce: od roku 1938 do roku 1952. Podle scenáristy i režiséra je hlavní hrdina snímku kolektivní, jde o celou vesnici. „Pro mě se pak tenhle hrdina rozpadá na jednotlivé charaktery a situace,“ doplňuje Bohdan Sláma. Ivan Arsenjev vysvětluje, proč příběh končí až v roce 1952. „Chtěli jsme ukázat i druhý odsun tamních lidí. Poté, co se vrátili z vyhnanství, byli vyhnáni znovu, tentokrát do vnitrozemí a byli nuceni žít ve velmi nedůstojných podmínkách.“ 

Vpředu Petra Špalková, Magdalena Borová a Stanislav Majer ve filmu Krajina ve stínu

Při psaní scénáře čerpal jednak z historických materiálů a literatury, jednak z rozhovorů s pamětníky, především panem Ferdinandem Korbelem. Tomu v Tušti na Vitorazsku v květnu 1945 zavraždili „soudci“ po zinscenovaném a v zásadě fraškovitém (i když samozřejmě tragickém) soudu otce. Jeho rodina se stala předobrazem hlavního páru filmu. 

Z filmu Krajina ve stínu, vpravo Magdalena Borová

Film je natočen na klasický filmový materiál a je černobílý. „To nám umožnilo dosáhnout požadovaného obrazového účinku,“ říká Sláma. Filmová kritička Alice Aronová pak obrazové pojetí filmu pokládá za dokonalé. „Máte pocit, že se díváte na oživlé dobové fotografie,“ hodnotila ve vltavské Mozaice. 

Film pak doporučila všem. Kvůli tématu i jeho ztvárnění. „S tímhle historickým obdobím a zvěrstvy, která se děla, jsme se dodnes nevyrovnali, doposud jsme je správně nepojmenovali. A je to zapotřebí,“ dodává Ivan Arsenjev s tím, že jde o nadčasové záležitosti s velkým přesahem, aktuální i dnes. „Něco podobného se může stát kdekoliv a kdykoliv, je naivní myslet si, že nás se netýkají. Před chvíli byly na Balkáně, což je od nás velmi blízko. Současně je pro mě tušťský příběh, předválečný, válečný i poválečný, jakousi trestí 20. století. Lidé se museli a stále znovu musejí rozhodovat, jak se v jaké situaci zachovat. Hranice mezi klidem a neklidem je velmi úzká,“ dodává. 

U sledování filmu Krajina ve stínu si pak klademe důležitou, i když hypotetickou otázku: jak bychom se asi v té které situaci zachovali my? Pokud snímek takové uvažování v lidech vyvolá, splnil svůj cíl.      

Spustit audio