Pořád se něco děje

V úvodu přiznává, že knihu sepisoval s obavami, neboť nedílnou součástí jeho úspěšných "one man show" jsou i gesta, mimika a intonace, což se do knihy vepsat nedá (Pod názvem Pořád se něco děje jsou na našem trhu v prodeji i audio nahrávky). Při samotném sepisovaní již třeba mnohokrát odvyprávěných příběhů ho však najednou začala napadat nová slova i podoby podání, takže dostaly jakoby jinou tvář. Vše je doplněno i novými příhodami, ať už z dětství nebo studentských let. Nechybí staronové divadelní i herecké zkušenosti, pohled do zákulisí např. už legendárního filmu Balada pro banditu nebo setkání se světovými filmovými hvězdami.

Životní příběhy, stejně jako v jeho zábavných pořadech, plynou jemně za sebou, bez křečovitých přechodů. Hovorový jazyk umocňuje dojem, že sedíte někde v pohodlném polstrovaném divadelním křesílku a historky slyšíte na vlastní uši. Nechybí kapitola o nejzmiňovanějších aktérech Donutilových historek - Frantovi Kocourkovi a Frantovi Kocmanovi. Ti, i mnohé jiné postavy z jeho vyprávění, jsou zde poprvé zachyceni na fotografiích, takže dostávají konkrétní podobu a historkám přidávají na autentičnosti.

A stejně jako jsou nadčasové historky pánů Šimka, Grossmanna a Krampola, nebude vám vadit, když po knize sáhnete třeba i několikrát. Jemného humoru, životního nadhledu a přátelských historek není nikdy dost a bez nadsázky se dá říci, že zrají jako víno.

Miroslav Donutil, Pořád se něco děje, vydal D-Consult v nakl. Deus a v koedici s nakl. Brána, 2007, 205 s.