Polský rok na Vltavě

Je to neobyčejně silná, rozsáhlá a důležitá kultura, která v oblasti literatury, divadla, hudby, výtvarného umění, rozhlasové tvorby a filmu je velkým obohacením pro celý svět. Polská témata se budou prolínat téměř ve všech programových řadách a podílejí se na nich dramaturgové tvůrčích skupin z Prahy i z regionů.

Zahajujeme od počátku ledna četbou na pokračování z románu šlechtice, diplomata a dobrodruha, učence a spisovatele Jana Potockého Rukopis nalezený v Zaragoze. Zážitky z cest a setkání nejdřív Potocki vyprávěl nemocné manželce, pak své postřehy sepsal do podoby řetězícího se, zdánlivě nekonečného příběhu. Ten vyšel v letech 1804–1805 francouzsky v Petrohradu v nákladu sta kusů, bez titulu a jména autora. Kniha byla jen v závěru nazvaná „první Dekameron“. Fragmenty kolovaly po petrohradských salonech, byly vydány v Lipsku a v Paříži.

Kanonické vydání s názvem Rukopis nalezený v Zaragoze s udáním autora bylo sestaveno dlouho po Potockého smrti. Důvod nejenom dobové obliby díla je nepochybně právě v podobnosti výstavby s vyprávěním Dekameronu nebo Příběhů tisíce a jedné noci. V Rukopise se během šedesáti šesti dnů setkává řada různých postav a každá z nich vypráví své životní osudy. Rukopis nalezený v Zaragoze je vynikající ukázkou literární tvorby období romantismu, jehož byl autor vynikajícím představitelem.

V řadě Osudů se budou střídat vyprávěné příběhy našich předních překladatelů polonistů s paměťmi čtenými – hned v únoru 2014 uvedeme vzpomínky polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (1941−1996), jednoho z tvůrců filmů tzv. vlny morálního neklidu. Do desetiminutových cyklů vstoupíme v polovině ledna v pořadu s pracovním názvem Varšava – kde je moje město, který připravuje polský režisér, producent a publicista Michal Sieczkowski. Setkáme se v něm s obyvateli polského hlavního města, pamětníky jeho proměn i bojů.

Jedna z prvních řad, kterou připravuje polonista a překladatel Petr Vidlák, nese název Záludnosti překladu z polštiny do češtiny. O problematice překladu a překládání se v něm autor zamýšlí spolu se současnými vynikajícími překladateli Helenou Stachovou, Vlastou Dvořáčkovou, Pavlem Weigelem, Jiřím Červenkou, Josefem Mlejnkem, Jaroslavem Šubrtem, Lucií Zakopalovou, Bárou Gregorovou, Renatou Putzlacher-Buchtovou a Lenkou Daňhelovou. Vyjmenovaní překladatelé a ještě někteří další se rovněž účastní důležitého projektu – Přeloženo pro rozhlas. Každý z oslovených překladatelů si vybere a přeloží pro vysílání stanice Vltava jednu povídku současného polského autora.

Mimořádná pozornost je při přípravách Polského roku věnována rovněž dramatu a divadlu. Vývoj polského dramatu od nejstarších dob sleduje půlhodinový sobotní cyklus O polském divadle českému publiku, který připravuje teatrolog Jan Hyvnar s týmem autorů. Dva desetiminutové a desetidílné cykly vytváří teatrolog Jan Jiřík. První z nich nazval Drama s dramatem a bude v něm hovořit s nejvýznamnějšími současnými polskými dramatiky a dramatičkami (Tadeusz Slobodzianek a jeho Laboratoř dramatu, Małgorzata Sikorska-Miszczuk, Magda Fertacz, Julia Holewińska, Paweł Demirski, Michał Walczak), uvede ukázky z jejich tvorby a ohlasy v odborném tisku. Druhý cyklus Jana Jiříka Divadlo, které otřáslo Polskem se zaměřuje na nejvýraznější inscenace posledních let.

V řadě rozhlasových her předpokládáme vytvoření devíti původních dramatických děl. Některé jsou adaptacemi textů napsaných původně pro divadlo. Zajímavým projektem a vyvrcholením polského roku by mělo být uvedení původních her, o jejichž napsání dramaturgie Tvůrčí skupiny literárně-dramatické tvorby požádala vynikající polské dramatiky Małgorzatu Sikorskou-Miszczuk a Michała Walczaka. Původní rozhlasovou hru píše pro stanici Vltava rovněž význačná polská prozaička Olga Tokarczuková.