Polský rok na Vltavě

7. leden 2014

Dramaturgie vysílání stanice Vltava se už řadu let zaměřuje vždy po dobu jednoho roku na určitou národní a jazykovou oblast. Po rocích všech velkých významných evropských a světových národních a jazykových kultur – a v jubilejním roce Českého rozhlasu kultury a literatury české – se nyní přichází k našim sousedům, s nimiž nás pojí od nejstarších historických dob až po moderní dějiny mnoho společných zkušeností a zájmů.

Je to neobyčejně silná, rozsáhlá a důležitá kultura, která v oblasti literatury, divadla, hudby, výtvarného umění, rozhlasové tvorby a filmu je velkým obohacením pro celý svět. Polská témata se budou prolínat téměř ve všech programových řadách a podílejí se na nich dramaturgové tvůrčích skupin z Prahy i z regionů.

Zahajujeme od počátku ledna četbou na pokračování z románu šlechtice, diplomata a dobrodruha, učence a spisovatele Jana Potockého Rukopis nalezený v Zaragoze. Zážitky z cest a setkání nejdřív Potocki vyprávěl nemocné manželce, pak své postřehy sepsal do podoby řetězícího se, zdánlivě nekonečného příběhu. Ten vyšel v letech 1804–1805 francouzsky v Petrohradu v nákladu sta kusů, bez titulu a jména autora. Kniha byla jen v závěru nazvaná „první Dekameron“. Fragmenty kolovaly po petrohradských salonech, byly vydány v Lipsku a v Paříži.

Kanonické vydání s názvem Rukopis nalezený v Zaragoze s udáním autora bylo sestaveno dlouho po Potockého smrti. Důvod nejenom dobové obliby díla je nepochybně právě v podobnosti výstavby s vyprávěním Dekameronu nebo Příběhů tisíce a jedné noci. V Rukopise se během šedesáti šesti dnů setkává řada různých postav a každá z nich vypráví své životní osudy. Rukopis nalezený v Zaragoze je vynikající ukázkou literární tvorby období romantismu, jehož byl autor vynikajícím představitelem.

V řadě Osudů se budou střídat vyprávěné příběhy našich předních překladatelů polonistů s paměťmi čtenými – hned v únoru 2014 uvedeme vzpomínky polského režiséra Krzysztofa Kieślowského (1941−1996), jednoho z tvůrců filmů tzv. vlny morálního neklidu. Do desetiminutových cyklů vstoupíme v polovině ledna v pořadu s pracovním názvem Varšava – kde je moje město, který připravuje polský režisér, producent a publicista Michal Sieczkowski. Setkáme se v něm s obyvateli polského hlavního města, pamětníky jeho proměn i bojů.

Jedna z prvních řad, kterou připravuje polonista a překladatel Petr Vidlák, nese název Záludnosti překladu z polštiny do češtiny. O problematice překladu a překládání se v něm autor zamýšlí spolu se současnými vynikajícími překladateli Helenou Stachovou, Vlastou Dvořáčkovou, Pavlem Weigelem, Jiřím Červenkou, Josefem Mlejnkem, Jaroslavem Šubrtem, Lucií Zakopalovou, Bárou Gregorovou, Renatou Putzlacher-Buchtovou a Lenkou Daňhelovou. Vyjmenovaní překladatelé a ještě někteří další se rovněž účastní důležitého projektu – Přeloženo pro rozhlas. Každý z oslovených překladatelů si vybere a přeloží pro vysílání stanice Vltava jednu povídku současného polského autora.

Mimořádná pozornost je při přípravách Polského roku věnována rovněž dramatu a divadlu. Vývoj polského dramatu od nejstarších dob sleduje půlhodinový sobotní cyklus O polském divadle českému publiku, který připravuje teatrolog Jan Hyvnar s týmem autorů. Dva desetiminutové a desetidílné cykly vytváří teatrolog Jan Jiřík. První z nich nazval Drama s dramatem a bude v něm hovořit s nejvýznamnějšími současnými polskými dramatiky a dramatičkami (Tadeusz Slobodzianek a jeho Laboratoř dramatu, Małgorzata Sikorska-Miszczuk, Magda Fertacz, Julia Holewińska, Paweł Demirski, Michał Walczak), uvede ukázky z jejich tvorby a ohlasy v odborném tisku. Druhý cyklus Jana Jiříka Divadlo, které otřáslo Polskem se zaměřuje na nejvýraznější inscenace posledních let.

V řadě rozhlasových her předpokládáme vytvoření devíti původních dramatických děl. Některé jsou adaptacemi textů napsaných původně pro divadlo. Zajímavým projektem a vyvrcholením polského roku by mělo být uvedení původních her, o jejichž napsání dramaturgie Tvůrčí skupiny literárně-dramatické tvorby požádala vynikající polské dramatiky Małgorzatu Sikorskou-Miszczuk a Michała Walczaka. Původní rozhlasovou hru píše pro stanici Vltava rovněž význačná polská prozaička Olga Tokarczuková.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...