Polsko: Krása portrétu

Krása portrétu, tak se jmenuje výstava, která v těchto dnech přitahuje značnou pozornost uměnímilovného polského publika. Podrobnosti dodává náš spolupracovník Ivan Matějka.

Sedmdesát obrazů, které jsou k vidění ve výstavních sálech Královského zámku v centru Varšavy, nabízí reprezentativní výběr malířských portrétů, které v Polsku vznikly od konce šestnáctého století až po meziválečné dvacetiletí. "Naše výstava je pokusem vyprávět příběh portrétního žánru z perspektivy jeho nejvýraznějších uměleckých úspěchů," říká komisař výstavy Przemysław Mrozowski. Rozhodnutí uspořádat takovou výstavu nebylo, podle jeho slov, nijak obtížné. "Obtížným se ukázal teprve výběr z několika tisíc kvalitních obrazů," dodává komisař.

Každé z vystavených děl zaujímá důstojné místo v příručkách dějin umění, mnoho z nich náleží mezi arcidíla evropské úrovně. Zapůjčeny byly z třiatřiceti polských i zahraničních muzeí a také z řady soukromých kolekcí. Pohromadě jsou tedy k vidění poprvé - a možná i naposledy. Jímavý portrét Napoleonovy milenky Marie Walewské od Françoise Pascala Simona Gérarda ještě v Polsku nikdy představen nebyl - premiéra se koná rovných dvě stě let od jeho vzniku. Malířský portrét od nejstarších dob měl zprostředkovat pocit kontaktu s druhým člověkem, zachovat vzpomínku na něj jako na jedinečnou individualitu, pokusit se zachytit s rysy tváře i charakterové vlastnosti, říká Przemysław Mrozowski.Piotr Kopszak z Národního muzea ve Varšavě ovšem zároveň připomíná, že portrét byl v minulosti něčím velmi výjimečným. "Ačkoli si to dnes neumíme představit, většina lidí tehdy opouštěla svět, aniž zanechala podobu své tváře." Přesto, že každý z obrazů vystavených v Královském zámku je jedinečný, komisař Mrozowski se při prezentaci pro novináře některým věnoval důkladněji. Pozornost si podle něho zaslouží například portrét z konce šestnáctého století od anonymního malíře, který je kladen do okruhu Marcina Kobera (což byl dvorní malíř králů Stefana Batoryho a Zygmunta III Wazy). Portrét zachycuje hladce vyholeného šlechtice v červeném županu - Piotra Krajewského. Podle Mrozowského je to malba evropské úrovně, která splňuje všechny požadavky portrétního malířství své doby. "Kdo byl Piotr Krajewski? Nikým významným, pokud tak můžeme hovořit o šlechtici z Mazowsze, který tam někde žil a domohl se jedné vsi se statkem. Jednoho dne se rozhodl vydat třicet nebo čtyřicet dukátů - právě na tolik tehdy přišel portrét poprsí - aby zvěčnil své rysy, a vešel tím do historie."

Tvůrce výstavy se zastavil také u obrazu dvorního malíře Napoleona Bonaparta Jacquese-Louisa Davida z roku 1781, na němž je zachycen politik a generál Stanisław Kostka Potocki, sedící na bílém koni. "Je to s největší pravděpodobností nejkrásnější portrét na koni, který v osmnáctém století vytvořilo evropské malířství," míní Mrozowski. A dodává: "David je téměř učebnicovým příkladem mistrovství, a Potockého představil způsobem neobvykle individualistickým a velmi expresivním." Nejzdařilejší portréty pocházejí podle Mrozowského právě z osmnáctého a devatenáctého století. Ačkoli Polsko politicky upadalo, tón životu jako nikdy před tím udávala vzdělaná aristokracie, která měla hojné kontakty po celé Evropě. Cizí malíři rádi malovali polské aristokraty, dodává Mrozowski, protože ti nejen dobře platili, ale nebyli ani povýšení, snadno se přátelili s lidmi, kteří nenáleželi do jejich okruhu.

Zatímco na historických portrétech jsou k vidění výhradně aristokraté, portréty moderní doby zastoupené na výstavě přibližují zejména umělce a osoby z jejich nejbližšího okolí.

Výstava polských portrétů je v královském zámku k vidění do 28. února 2010.