Plačky nad Fišerem
Pražské knihkupectví Fišer v Kaprově ulici končí. Včera se neformálně rozloučilo se svými věrnými zákazníky, kteří k Fišerovi chodili pravidelně celé čtvrtstoletí. Chodilo se sem hlavně pro nové knihy společensko-vědní. Jako studenti Filozofické fakulty jsme to měli kousek – pro všechny ty Platóny, Derridy, Sousedíky, Foucaulty, Petříčky, Rezky, Descartese, Patočky či Spinózy, kteří po revoluci zaplňovali prázdná místa v české národní filozofické knihovně, jsme chodili sem – k Fišerovi.
K Fišerovi se bude chodit dál, knihkupectví se přesune do nových prostor v Rybné, tak trochu mimo hlavní tah, ale přece jen ne tak daleko, aby tam člověk nedošel. Genius loci se ale přenést nedá. Z knihkupectví v Kaprovce bude kavárna nebo nějaký obchod, ale žádná další generace už neucítí, že ve zdech tohoto domu zůstala zapsána česká porevoluční intelektuální historie. Neucítí ten prostý nový pohyb zvědavosti a touhy po poznání, to obsesivní nutkání číst a poznávat, vědět, chápat. To všechno s přesunem knihkupectví Fišer zmizí, to nelze do Rybné vzít s sebou. Bude třeba je hledat jinde.
Čtěte také: Virtuální prohlídka: projděte se naposledy legendárním knihkupectvím Fišer
Martin C. Putna při včerejším loučení v Kaprovce mluvil s odkazy na Bibli o přetrvávání ducha Fišerova knihkupectví. V jisté smyslu o jeho nesmrtelnosti, která je spojená s věčným životem knihy jakožto preferovaným artefaktem božské, a tedy i lidské moudrosti. Ale snad tak mluvil i proto, že skutečným místem, kde se věcí dějí a uchovávají, jsme my sami.
Amen, chtělo by se říct podobně, jako to po svém knižním kázání o pravdivém slově udělal Martin C. Putna. A přece to tak snadno nejde. Melancholický smutek za Fišerem, který nutně nemusí souviset s procesem stárnutí a sklonem ke kýči nostalgie, našeptává něco docela jiného.
S každým místem, na němž se tak jako tady uskutečňovala touha po poznání, mizí částečně i tato touha sama. Bez Fišera v Kaprovce se jistě všichni obejdeme a brzy a snadno bude možná i zapomenut. Bez touhy poznávat umřeme brzy všichni.
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Brána sta starostí, Zahradník a další povídky Rudyarda Kiplinga
-
George Bernard Shaw: Pygmalion. Jiřina Bohdalová a Miloš Kopecký v brilantní irské komedii
-
Václav Kliment Klicpera: Ptáčník. Maloměstský lékárník a jeho divoká potrhlost
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.