Piaristé − řád zbožných škol a 300 let od jejich první mše v Bílé Vodě

17. září 2024

Odkud přišli, kam směřovali, jak rozvíjeli duchovní život a kulturu své doby? Nad osudy a činy piaristů nejen v Bílé Vodě se zamýšlí sbormistryně a badatelka ze Štýrského Hradce Zuzana Ronck, která se svým souborem Musica con GRAZia a mariánskou hudbou piaristů zahájila 2. června 13. ročník Brossmannova festivalu duchovní hudby. K Roku české hudby připravila Renáta Spisarová.

Mnohaletou badatelskou práci v moravských a slezských archivech zúročila česko-rakouská sbormistryně, dirigentka a pedagožka Zuzana Ronck na koncertě, který letos v červnu zahájil Brossmannův festival duchovní hudby v Bílé Vodě. Týkal se hudby slavných, ale mnohdy už zapomenutých Otců Piaristů, tedy příslušníků řádu zbožných škol, jejichž první mše se v Bílé Vodě konala před 300 lety.

Bílá Voda je magické místo, které v průběhu staletí zažilo své vrcholy a pády. O historii místa po druhé světové válce ostatně vypovídá román Kateřiny Tučkové.

Během 18. století byla Bílá Voda díky piaristům centrem vysoké hudební kultury, které přečkalo i sedmiletou (1756–1763) a bramborovou válku (1777–1778). „Během ní byl Brossman dokonce odvlečen do Slezska. Hodně se zde bojovalo, ale ta hudba byla tak krasná, že pruští vojáci, kteří ji slyšeli z oken semináře, tu obec nevypálili,“ popisuje Ronck.

Dobovou hudbu zprostředkuje studentský soubor ze Štýrského Hradce Musica con GRAZia, který Ronck vede: „Zmocnil se mne velký respekt a úcta k tomu, co piaristé dokázali − v hudbě, ale i v oblasti vzdělání těch nejchudších,“ svěřuje se sbormistryně, jejímž kolegou v Akademii bude badatel a historik Petr Hlaváček.

O zářné době naší historie si s nimi povídá a znovuobjevené Litanie a drobné Mariánské skladby piaristů uvádí Renáta Spisarová. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.