Piaristé − řád zbožných škol a 300 let od jejich první mše v Bílé Vodě

17. září 2024

Odkud přišli, kam směřovali, jak rozvíjeli duchovní život a kulturu své doby? Nad osudy a činy piaristů nejen v Bílé Vodě se zamýšlí sbormistryně a badatelka ze Štýrského Hradce Zuzana Ronck, která se svým souborem Musica con GRAZia a mariánskou hudbou piaristů zahájila 2. června 13. ročník Brossmannova festivalu duchovní hudby. K Roku české hudby připravila Renáta Spisarová.

Mnohaletou badatelskou práci v moravských a slezských archivech zúročila česko-rakouská sbormistryně, dirigentka a pedagožka Zuzana Ronck na koncertě, který letos v červnu zahájil Brossmannův festival duchovní hudby v Bílé Vodě. Týkal se hudby slavných, ale mnohdy už zapomenutých Otců Piaristů, tedy příslušníků řádu zbožných škol, jejichž první mše se v Bílé Vodě konala před 300 lety.

Bílá Voda je magické místo, které v průběhu staletí zažilo své vrcholy a pády. O historii místa po druhé světové válce ostatně vypovídá román Kateřiny Tučkové.

Během 18. století byla Bílá Voda díky piaristům centrem vysoké hudební kultury, které přečkalo i sedmiletou (1756–1763) a bramborovou válku (1777–1778). „Během ní byl Brossman dokonce odvlečen do Slezska. Hodně se zde bojovalo, ale ta hudba byla tak krasná, že pruští vojáci, kteří ji slyšeli z oken semináře, tu obec nevypálili,“ popisuje Ronck.

Dobovou hudbu zprostředkuje studentský soubor ze Štýrského Hradce Musica con GRAZia, který Ronck vede: „Zmocnil se mne velký respekt a úcta k tomu, co piaristé dokázali − v hudbě, ale i v oblasti vzdělání těch nejchudších,“ svěřuje se sbormistryně, jejímž kolegou v Akademii bude badatel a historik Petr Hlaváček.

O zářné době naší historie si s nimi povídá a znovuobjevené Litanie a drobné Mariánské skladby piaristů uvádí Renáta Spisarová. 

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.