Petr Všetečka: Dobrá rekonstrukce? Důležité je, aby mluvila k dnešku a zároveň neztrácela hodnotu

Petr Všetečka
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Všetečka

Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně, restaurování Baťova mrakodrapu a supervize revitalizace části Baťova institutu tamtéž. Rekonstrukce brněnské Jurkovičovy vily, mauzolea na pražském Vítkově a Gočárových Automatických mlýnů v Pardubicích – to všechno jsou položky z pracovního životopisu předního českého architekta Petra Všetečky. Jeho pohled na architekturu byl podstatnou částí Vizitky. Moderovala ji Markéta Kaňková.

Když byl Petr Všetečka dítě, rád si stavěl hrady z písku. Později ho bavilo kreslení a také hudba, a při volbě studijního oboru vzal v potaz i fakt, že jeho předci se ve Znojmě věnovali stavitelství.

Na brněnském Vysokém učení technickém se, jak řekl ve Vizitce, učil spíš od svých kamarádů, neboť úroveň výuky tehdy nebyla valná. Snažil se sledovat dostupné zahraniční časopisy a po škole, kterou absolvoval těsně po revoluci, si raději než v architektonické kanceláři našel práci v památkovém ústavu. „Pracoval jsem tam rok a půl a naučil jsem se, že s energií starých domů není třeba soutěžit,“ řekl v pořadu.

Památník Tomáše Bati ve Zlíně

V roce 1997 si založil vlastní studio Transat Architekti, kde angažmá u památkářů zúročil. Hlavním pilířem ateliéru jsou totiž dodnes rekonstrukce a revitalizace již existujících budov. „Jsme schovaní za velikány, jejichž díla opravujeme. Dialog s nimi je náročný, potřebujeme na to spoustu času. Každou budovu musíme dobře přečíst, interpretovat a pak zhodnotit, aby výsledek naší práce mluvil k dnešku a neztrácel hodnotu. Zkrátka aby působil synteticky,“ vysvětluje.

Památník Tomáše Bati: Je to taková socha v krajině

Tohoto přístupu se držel i při obnově Památníku Tomáše Bati ve Zlíně od Františka Gahury (1891 – 1958), za niž byl loni nominovaný na cenu Architekt roku. Při rekonstrukci postupoval přesně podle Gahurových myšlenkových pochodů, který do původní stavby vepsal Baťovy vlastnosti: poctivost, vzletnost, velkorysost, optimismus či pravdivost.

Strohou budovu z roku 1933, kde se kvůli její jednoduché konstrukci ani netopilo, znovu zbavil všech nadbytečných prvků. Minimalistickému pojetí vyšli vstříc i úředníci, kteří měli na starost dodržování všech bezpečnostních norem. „Souhlasili s mým nápadem, že to bude taková socha v krajině,“ říká Petr Všetečka.

Slavnostní otevřeni zrekonstruovaného Památníku Tomáše Bati ve Zlíně

V současné době opravuje pro svou kancelář dům z 19. století v brněnské čtvrti Královo Pole a nedávno dokončil prozatím největší rekonstrukční projekt – Gočárovy Automatické mlýny v Pardubicích, kde bude sídlit Východočeská galerie. V budoucnu by rád dostal možnost pracovat na obnově nějaké radikálně barokní stavby, třeba od Jana Blažeje Santiniho.

Proč se Petr Všetečka v 90. letech nehrnul do praxe v některé z architektonických kanceláří? Jakou architekturu má rád, co oceňuje na práci Dušana Jurkoviče a jak v kontextu architektury vnímá hudbu? Poslechněte si celou Vizitku.