Pawel Huelle: Stěhování

10. červen 2019

Krátká próza polského spisovatele bytostně spjatého s prostředím Gdaňsku. Ze sbírky Povídky pro dobu stěhování čte Petr Lněnička. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Polský spisovatel Paweł Huelle se narodil v roce 1957 v Gdaňsku. Na zdejší universitě vystudoval polonistiku. Po skončení studií (1980) pracoval v tiskovém středisku Oblastní koordinační rady nezávislých odborů Solidarita, pak řadu let učil polskou literaturu a historii na gdaňských školách. V letech 1994–96 působil jako ředitel gdaňské regionální pobočky Polské televize.

K vlastní literární tvorbě Huelleho inspirovala setkání lidí zabývajících se kulturou a uměním, organizovaných v letech 1981–82 v kostele svatého Mikuláše pod názvem „Punkty mówione“. Psal prózu, též verše a literární recenze, rozhlasové hry a televizní scénáře. V roce 1987 debutoval jako prozaik románem Weiser Dawidek. Kniha byla velmi dobře přijata a získala několik významných ocenění.

Kromě toho Huelle vydal dvě povídkové sbírky (Povídky na dobu stěhování, První láska a jiné povídky), soubor fejetonů a esejů původně uveřejňovaných v tisku, zejména v Gazetě Wyborczej pod názvem Imiona, miejsca (Jména, místa).

Huellův vzor? Bohumil Hrabal

V románu Mercedes Benz (vyšel v roce 2002 v krakovském nakladatelství Znak) autor vypráví o osudech svých prarodičů, rodičů i své vlastní příběhy, proplétající se a odvíjející se v přímé souvztažnosti s dějinami Polska od počátku dvacátého století až po současnost.

Huelle svou prózou zároveň vyjadřuje obdiv ke svému oblíbenému spisovateli Bohumilu Hrabalovi do té míry, že své vyprávění nejen adresuje svému vzoru v podobě jakéhosi fiktivního dopisu, ale přejímá i Hrabalův způsob psaní a myšlení, Hrabalův nezaměnitelný styl i některé motivy jeho děl.

Vyznání Thomasi Mannovi

O dva roky později vychází ve stejném nakladatelství román Castorp (Znak 2004), v němž Huelle tentokrát vzdává hold Thomasi Mannovi a jeho románu Kouzelný vrch. Když byl v jednom rozhovoru tázán, není-li literárních výpůjček v jeho románech příliš, odpověděl: „Knížky spolu přece mohou rozmlouvat. Idea velké knihovny – trochu jako u Borgese – to je jeden z mých velkých inspiračních zdrojů.“

Satira na současné Polsko

V roce 2007 vychází rovněž v krakovském Znaku Huelleho ostrá satira na současné Polsko nazvaná Poslední večeře. Kniha vyvolala v Polsku značný ohlas, neboť autor se v ní vyrovnává s tématem pro Poláky značně citlivým – místem víry a náboženství v současném světě a zejména v katolickém Polsku, současně také byla nominována na nejprestižnější polskou literární cenu Nike.

O rok později vychází další soubor Huelleho povídek Příběhy chladného moře; Znak 2008. Autor se v nich opět vrací do minulosti a vypráví příběhy spojené s jeho „malou vlastí“ ohraničenou „svobodným“ městem Gdaňsk a jeho okolím.

A zatím poslední vydanou knihou Pawła Huelleho je román „Śpiewaj ogrody“ (Zpívej zahrady; Znak 2014), který vypráví a dál rozvádí příběh hlavní hrdinky povídky Stěhování – paní Grety Hofmannové.

Účinkuje: Petr Lněnička

Z překladu Jaroslava Šubrta připravil Jiří Vondráček.
Režie: Markéta Jahodová
Natočeno v roce 2014.

autor: jvk
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.