Pavel Kmoch: Heydrichovo auto uviděli na poslední chvíli
Atentát na zastupujícího říšského protektora mohl trvat 5-7 vteřin, říká vojenský historik Pavel Kmoch, autor publikace Operace Anthropoid: Epilog. Ve filmových zpracováních od Sequensova Atentátu po Anthropoid Seana Ellise odpovídá provedení atentátu v zatáčce u kobyliské Vychovatelny víceméně tomu, co dnes badatelé považují za reálné, až na dvě chyby.
Gabčík rozhodně neskočil před auto, jak se objevuje v každém filmu. Zpráva gestapa praví jasně, že stál na chodníku, čili v převýšení nějakých 20 cm, se zbraní se točil za autem a nepodařilo se mu vystřelit. Druhým sporným momentem je Valčík a jeho zrcátko, což většina badatelů v současné době naprosto odmítá, a to z mnoha důvodů: jednak byl Valčík dekonspirován, jednak byl útok nacvičován asi deset dní dvěma lidmi, další nebyl zapotřebí. Při rychlosti provedení atentátu nebyla žádná dálková signalizace potřebná, tím méně blikáním zrcátka, podotýká historik.
Publikace Operace Anthropoid: Epilog, kterou vydalo nakladatelství Academia, shrnuje poznatky badatelů, kteří se atentátem na Heydricha v posledních desetiletích zabývají, a autorovy vlastní výzkumy. Jejím smyslem je především revidovat mýty a fikce, které se na atentát a na poslední boj parašutistů v kostele Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici v průběhu let navršily, ať účelově z ideologických důvodů, anebo kvůli potřebám dramatické výstavby ve filmových či literárních zpracováních.
Bílých míst je v tomto příběhu stále mnoho a mnoho jich nadále nejasných zůstane, nicméně studiem pramenů se některá dají zaplnit nebo alespoň odhadnout.
„Problém je, že prameny k operaci Anthropoid jsou velmi torzovité, protože koncem dubna 1945 gestapo zničilo 57 kartonů s vyšetřovací dokumentací k atentátu. Dokumenty, které zůstaly, byly dohledány už poměrně dávno. Ale dodnes třeba neexistují svědecké výpovědi Heydricha a jeho řidiče Kleina. Na obě se odvolává závěrečná zpráva gestapa, ale tyto dokumenty nemáme. Přitom je pravděpodobné, že byly odeslány i do Německa vyšším úřadům. Možná jsou stále ještě zastrčeny v některém německém nebo rakouském archivu.“
Ještě více fikcí než se samotným atentátem je spojeno s posledními hodinami sedmi parašutistů, kteří 18. června 1942 od čtvrté hodiny ranní čelili stonásobné přesile příslušníků gestapa a vojáků Waffen-SS na kůru a v kryptě pravoslavného kostela v Resslově ulici. Boj rozhodně neprobíhal tak, jak je zobrazen v Sequensově filmu z roku 1964, který snad nejvlivněji zformoval obecnou představu o průběhu událostí: už jen proto, že hrdinové odboje neměli dostatečnou výzbroj ani munici. Ani jeden z nich se však navzdory bezvýchodné situaci nevydal nacistům živý.
Válečný zločin vyhlazení Lidic, který poslednímu zápasu parašutistů předcházel, považuje Pavel Kmoch mimo jiné za velké pochybení nacistické propagandy. Místo aby národ ochromil hrůzou a „znormalizoval“, vyvolal v širokých vrstvách odpor a vzdor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
