Pavel Josef Vejvanovský po 330 letech. Hudební výprava za osobností a dílem moravského barokního skladatele v biskupských službách

Své skladby podepisoval coby POLNÍ TRUBAČ, byť jím byl jen obrazně, celý svůj život totiž zasvětil službě olomouckému biskupovi Karlu II. z Lichtenštejna a Castelcornu. Komponoval v nelehké době − naděje vystřídala porážka, poprava, násilná rekatolizace, válka, mor, zbavení se odpůrců.

Jeho pán, coby duchovní vedoucí Markrabství moravského se na této „normalizaci 17. století“ z vůle papežovy aktivně podílel. Lesk a sláva, pokora a pokání: bály, plesy, hostiny, církevní slavnosti a hudba k nim, na straně druhé duchovní skladby s niterným myšlenkovým ponorem − to vše je dílo Pavla Josefa Vejvanovského (1639? −1693). Dílo se dochovalo v kroměřížském archivu, kam dodnes jezdí badatelé a zájemci, aby objevovali, co se v partiturách, mnohdy nespatřovaných, ukrývá. Mezi nimi je také olomoucký hudební skladatel, pedagog a hudební popularizátor Tomáš Hanzlík. Díky jeho úsilí se právě duchovní tvorba Pavla Josefa Vejvanovského dostává mezi posluchače v 21. století. Objevil Vejvanovského latinsky psané duchovní texty, z nichž budeme v pořadu (v překladu Lubora Kysučana) v premiéře citovat.

Je Vejvanovský utajeným a utahovaným géniem, nebo jen biskupským sluhou? Jak se prováděly a provádějí jeho skladby? Čím nás oslovují dnes? Nad tím se budeme v Akademii z Olomouce zamýšlet. Do debaty se z Brna zapojí rovněž muzikolog Jiří Sehnal.