Paul Cézanne: Právě míjí jedna vteřina světa. Souzvuk z rozhovorů a dopisů francouzského malíře

Paul Cézanne (1839−1906) patří k otcům moderního malířství. Skromný podivín a pracovitý, temperamentní Francouz, který se mohl jako rentiér bez větších hmotných starostí věnovat malování. Přestože vyrůstal v generaci Monetů a Renoirů, je klíčovou postavou mezi postimpresionisty, s nimiž otevřel novou uměleckou epochu. Větší část života pracoval Cézanne ve skrytu rodné provensálské krajiny, v umělecké zkázněnosti (často zdůrazňoval, že nejlepší inspirací je pravidelná každodenní práce) a bez okázalých výstředností.

„Byl to život plachého, snadno zranitelného, vášnivě citlivého a přitom tvrdošíjného a neústupného muže, který se s úspěchem pokusil svou křehkou člověčinu obrnit a vzepřít pevností tvaru, přesáhnout ji uměleckým činem vzpínajícím se k absolutnu,“ napsal o Paulu Cézannovi jeden z jeho českých monografistů Miroslav Míčko.

Právě míjí jedna vteřina světa. Namalovat ji v její reálnosti!
Paul Cézanne

Je zajímavé, že žádný z malířů postimpresionismu nevytvořil ucelený teoretický systém, nicméně Gogh, Gauguin a Cézanne formovali při různých příležitostech (korespondence, rozhovory s přáteli, zápisky) své názory na umění. Jádro Cézannovy malířské tvorby i úvah spočívá v neustálém úsilí o vyrovnání vztahu obrazu a přírody; cílem je spojení nového, svěžího vidění reality, které objevili impresionisté, s pevným řádem obrazové stavby, jaký ovládá tvorbu starých mistrů. Malíř sám to při jedné příležitosti formuloval takto: „Krajina se ve mně obráží, zlidšťuje se a myslí. Já ji objektivizuji, promítám a zachycuji na plátno./.../ Právě míjí jedna vteřina světa. Namalovat ji v její reálnosti!“

Někteří z malířových přátel, kteří stárnoucího mistra navštěvovali v posledních letech jeho života v Aix a byli také svědky výprav za motivy, zaznamenali docela přesně některé rozhovory a jejich úryvky tvoří jádro našeho Cézannovského Souzvuku.