Pařížská výstava o vlivu drog na umění
Vliv psychotropních látek na kreativitu a výtvarné umění? Jistě, ale jaký vliv? Takovou otázku si položili v uměleckém prostoru Maison rouge v Paříži.
Přes padesát autoportrétů a každý nakreslený pod vlivem jiné návykové látky. To je jen zlomek z kolekce amerického umělce Bryana Lewise Saunderse. Jeho precizní portréty jsou součástí kolektivní výstavy, výstižně nazvané Pod vlivem – výtvarné umění a psychotropní látky. Soubor více než 250 děl uspořádal v pařížské galerii Maison rouge kurátor Antoine Perpere.
„Jsou to vlastně dvě paralely mého vlastního života. Výstavou jsem chtěl propojit dva světy, které se mě bezprostředně týkají. Totiž dlouhou dobu, více než 35 let, jsem pracoval v nemocnici se závislými lidmi, s toxikomany a zároveň sám jsme umělec, sám tvořím. Prvně jsem chtěla připravit pouze knížku propojující výtvarné umění a psychotropní látky. Pak jsme se ale seznámil s Antoine de Galbertem, zakladatelem výstavního prostoru Maison Rouge, a tak jsme se asi před dvěma lety rozhodli zrealizovat vlastně tento můj dvojsečný svět,“ vysvětluje Antoine Perpre, kurátor výstavy výstižně nazvané Sous influences, tedy Pod vlivy. Expozice představuje přes 90 umělců a na 250 objektů.
Takové gró expozice je jednoduché: mluvit o drogách, mluvit o drogách, mluvit o psychotropních látkách. Ale nejenom jako sociálním tématu, zneužívání drog a podobně. Zda je to dobré nebo špatné. Ale nechat mluvit umělce a jejich různé představy a metafory, které mnohdy nekritizují jen samotné psychotropní látky, ale přecházejí dál. Kritika se tak vznáší třeba i na zákon, masmédia nebo samotnou společnost. Psychotropní látky se tak stávají objektem uměleckého zájmu.
Výstavu v Maison Rouge rozdělil Antoine Perpere na tři části.
První část představuje umělce, který drogy a psychotropní látky užívali. Jako třeba velký opioman Jean Cocteau nebo Henri Michaux. Prostě Ti, kteří dobrovolně drogy brali. Druhá skupina jsou umělci, kteří se rozhodli, že prostřednictvím svého díla budou mluvit o drogách. Prostě taková pozorovatelská činnost, co drogy dělají, jak ovlivňují společnost. Třetí část nakonec ukazuje díla, která napodobují psychotropní účinky a snaží se popsat různé stavy, jako bychom si něco vzali.
Antoine Perpere výstavu časově omezil na dobu od druhé poloviny 19. století po současnost. Zvedáme se od stolu kavárny v Maison Rouge a jdeme se na samotnou výstavu podívat.
„Tak pojďme, můžeme si výstavu prohlédnout, prvně projdeme takovou bílou chodbou, která navodí atmosféru. A tady už máme jedno z prvních děl vytvořených pod vlivem. Jean-Martin Charcot vytvořil toto dílo v roce 1853 pod vlivem hašiše. Musíme si ale uvědomit, že hašiš a pak i opium byly v té době normálně přístupné, vlastně to nebylo nic zvláštního. Když popojdeme, tak vidíme tři portréty od Poláka Stanislawa Witkiewicze, které rozdělil na tři typy. Typ A takový normální, typ B je už více karikaturou a typ C, který je nakreslený pod vlivem, když užil hašiš, alkohol, cigarety, kokain, meskalin. Jeho autoportrét, který tu vidíte, nakreslil tři měsíce před sebevraždou. Vidíme na něm takovou šifru, C+Co. Tak si znamenal, co u malby požíval za látky. V tomto případě to byl alkohol a kokain.“
Procházíme kolem díla Henri Michaux, Jean-Michela Basquiata, Jena-Baptisty Audata, Maročana Adela Abdessameda, fotografie Američanky Nan Goldin a zastavujeme se u díla Heroin Crystal Jiřího Černického.
Vidíme tady broušené sklo ve tvaru takového, můžeme říct, narkomanova nádobíčka. Lžíce, hořák i jehla a všechno je krásně broušené. Dílo Černického navozuje dojmy čistoty a luxusu. Všechny objekty jsou navíc celkem těžké, takže ne úplně lehce přenositelné. Pojďme dál, projdeme imaginární drogovou knihovnou a tady už jsme v alkoholickém koutku, kde vidíme třeba neonový nápis od Jeanne Susplugas, „Aspirin je ranní šampaňské“. Do konceptu výstavy jsme i zařadili velké reprodukce Damiena Hirsta z roku 1980, které představují krabičky od léků. Místo klasických názvů je nahradil tradičními anglickými jídly. Omeleta, fazole, hranolky, houby…
V poslední části výstavy jsou zejména videa. Jedním z nich je i krátký film Camembert Martial Extra Doux.
„Martial Raysse udělal na konci šedesátých let video, které představuje skupinku lidí někde v nějakém televizním studiu, jak popíjí víno a jak až nábožně pojídají camembert. Když jsme to viděl poprvé, vůbec mi to hlava nepobírala. Je to absolutně neuvěřitelné, takový psychedelický film. To barevné pozadí, ti lidé a navíc do toho zaznívá hudba z 30. let,“ směje se kurátor výstavy Antoine Perpere.
To je ale jen zlomek děl, která sdružil pro výstavu Sous influences v Maison Rouge, který najdete v jedenáctém pařížském obvodu, nedaleko Bastilly. Výstava Pod vlivem tady bude až do poloviny května.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
