Pařížská výstava Jiřího Kovandy
Ve Francii, v zemi Marcela Duchampa, zakladatele konceptuálního umění, se jeho dílo setkává s nebývalým ohlasem. Jiří Kovanda se od 70. let věnuje, jak malbě, tak především konceptuálnímu umění a performance.
Právě tento přesah mu zajišťuje velkou oblibu u francouzského publika. Marie Sýkorová se na vernisáž do pařížské čtvrti Marais vypravila a nechala se provést samotným autorem.
„Myslím, že Jiří Kovanda je opravdu veliký umělec,“ soudí kurátorka expozice Nathalie Boutin, „u vás je jeho dílo samozřejmě známé, ale musím říct, že díky souborným výstavám konceptuálního umění i tady ve Francii. Povědomí o umění střední Evropy se tady zlepšuje. První samostatnou výstavu Jiřího Kovandy jsme u nás měli v roce 2006 a byla to výstava dost dokumentární a dost tedy živá. Jeho instalace a performance si nezadají s těmi, které vznikají ve Spojených státech, v New Yorku a v Los Angeles. Já osobně si ale myslím, že jeho dílo je ještě lepší a silnější. Francouzské publikum prostě miluje konceptuální umění. Vždyť Duchamp byl přece Francouz! Je to asi i jedna ze součástí naší kultury. Ale ještě jednou musím dodat, že konceptuální umění střední a východní Evropy je opravdu velmi dobré a na vysoké úrovni.“
Výstava Jiřího Kovandy je v pařížské galerii GB agency k vidění až do poloviny ledna příštího roku.
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
Karel Čapek: Bílá nemoc. Slavné protiválečné drama na obranu denně pošlapávané humanity
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Jelena Mašínová: Motýlí smrt. Strhující milostná tragédie odvyprávěná v 18 telefonických rozhovorech
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.



