Paměť Prahy
Město Praha je, aniž si to vždy uvědomujeme, velkou sochařskou galerií. Nejedná se samozřejmě jen o slavné pomníky a sochy na náměstích a v parcích nebo o světově proslulou galerii mistrů českého baroka na Karlově mostě, ale i desítky ba stovky bust a pamětních desek na stěnách pražských domů, jež ve spěchu často míjíme naprosto bez povšimnutí. V Sále architektů v nejvyšším patře pražské Staroměstské radnice se můžeme s mnohými z přehlížených pražských bust a pamětních desek setkat prostřednictvím fotografií Zdeňka Merty. Výstava nese název - PAMĚŤ PRAHY / busty a pamětní desky v Pražské památkové rezervaci - stejně jako publikace vydaná odborem kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy.
Dříve než dá kolega Karel Oujezdský slovo Zdeňkovi Mertovi, poslechněte si nad čím se na vernisáži ve svém úvodním slově zamýšlel známý pražský archeolog a veršotepec - Zdeněk Dragoun.
Nejposlouchanější
-
Harper Lee: Jako zabít ptáčka. Tragický příběh černocha křivě obviněného ze znásilnění bílé dívky
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
-
Máj. Geniální báseň Karla Hynka Máchy v jedinečném přednesu Rudolfa Hrušínského
-
Nestřílejte na krokodýly. Miroslav Horníček a Miloš Kopecký v kabaretu plném zvířecích příběhů