Palais de Tokyo, pařížská scéna pro současné umění
Palais de Tokyo patří v Paříži k největším scénám, které představují současné umění. A to ve všech svých podobách - malbě, soše, videu, grafice, fotografii nebo třeba literatuře a tanci. Najdete ho v rezidenční čtvrti nedaleko Eiffelovky v ohromném paláci postaveném ke světové výstavě v roce 1937.
Palác ale s Tokyem a Japonskem nemá nic moc společného. Snad jen to, že sídlí na nábřeží, které se dřív jmenovalo Tokijské.
„První, co vidíte na výstavě Inside v Palais de Tokyo,“ říká Kattel Jaffrès, „je instalace tří designerů Svena Jonkeho, Christopha Katzlera a Nikoly Radeljkoviće, která se jmenuje Tape Paris. Je udělaná z igelitu a lepicí pásky. Můžete vstoupit dovnitř, tedy maximum je pět lidí, a lézt prostorem nad hlavami návštěvníků ve foyer Palais de Tokyo. Jak vidíte má takový organický tvar a připomíná pavučinu nebo takový kokon.“
Vcházíme do první části výstavy Inside, která zaujímá většinu obrovského Palais de Tokyo. Jak mi říká Kattel Jaffrès celý prostor má na 10 tisíc metrů čtverečních. Ptám se, které umělce a umělkyně na výstavě můžeme vidět a podle čeho je vybírali. „Na výstavě je jednatřicet umělců nebo uměleckých skupin, jak francouzských, tak i mezinárodních. Většina byla pozvána, aby vytvořila instalaci přímo pro výstavu. Výběr umělců záležel buď na našich osobních znalostech a zkušenostech, ale především šlo o téma, které ukazujeme. Podstata byla v tom, jak umělci ztvárňují vnitřek nebo vnějšek. A jak vtáhnout diváky a divačky dovnitř, vcítit se do osobních prožitků a zkušeností. Co si pod tím představí z psychologického, prostorového, mentálního architektonického a jiného pohledu. A jak to dokážou předat divákům.“
Osobní experimentální zkušenost, jak o výstavě mluví kurátorka, nás vtáhne dovnitř. Může vyvolat dojmy radosti, zmatku, strachu i humánnosti. Výstava neovlivňuje jen psychiku, ale i vnímavost. Brazilec Marcius Galan pracuje s psychologií, jeho dílo ja vlastně taková hra. Nevíme, jestli se jedná o sklo nebo zrcadlo. Jestli tam můžeme vstoupit nebo to nejde.
Kattel Jaffrès upozorňuje: „Tady přicházíme k dílu, velkému medvědovi, kterého vytvořil francouzský umělec a performer Abraham Poincheval. Autor se na 13 dní zavřel do tohoto medvěda a vytvořil důmyslný systém, jak v něm přežít i jak se dorozumět s okolím. Z performace, která vznikala pro pařížské Muzeum lovu a přírody, je pořízen video záznam. Ten tady promítáme. Pojďte se podívat tady z druhé strany, jak uvnitř medvěda Poincheval leží a teď zrovna spí.“
Výstava Inside nepředstavuje jen mladé umělce a umělkyně. Podstatou je téma Inside. Představuje se zde třeba video italského umělce Yuri Ancaraniho nazvané Da Vinci, architektonická instalace Angličana Mika Nelsona, video Boxing z roku 1977 Rumuna Iona Grigoresca, jak boxuje sám se sebou. Gruzínec žijící v Berlíně Andro Wekua, pracující často s historií, pamětí a fantazií, ukazuje video, kresbu a sochou. Sochu ležící ženské postavy, jejíž hlavu nevidíme, protože je uvnitř domu, představuje hlavní vizuální složkou celé výstavy.
„Tady vidíte dílo Angličana Ryana Gandera, který se nechal inspirovat skrýšemi a domečky, které si stavěla jeho dcera. Představuje dětské konstrukce složené z deštníků, židlí, prostěradel. Gander podle nich vytvořil sochy z mramorového pudru. Mladá Ruska Valia Fetisov se představuje dílem z roku 2011 nazvané Installation of Experience. Je to místnost, do které vstoupíte, a zavřou se za vámi dveře. Sami musíte najít způsob, jak se z místnosti dostanete. Jedná se o jedinečnou osobní zkušenost, ze které se musíte dostat sami.“
„Dílo Francouze Stéphana Thideta nazvané Útočistě Refuge je domek, chata, jaké můžeme vidět třeba na horách a kam se můžeme uchýlit před špatným počasím. V tomhle přístřešku ale prší vevnitř. Takže vlastně nevíme, zda se tam můžeme schovat nebo spíš ne,“ vysvětluje kurátorka výstavy Inside Kattel Jaffrès. Američanka Andra Ursuta se představuje politicko-kritickým dílem Stoner, kterým reaguje na násilí na ženách. Jedním z posledních videí je slavné video Burn z roku 2002 od Patricka Jolleyho a Reynolda Reynoldse. Závěr patří nástěnné malbě s nápisem La sortie est a l'intérieur (Východ je uvnitř) Francouze Jean-Michela Alberoly.
Ojedinělá výstava Inside je velice inspirativní a pro návštěvnice a návštěvníky bude patřit možná k těm lépe srozumitelným. Protože název se přesně odráží v tom, co představuje. Pokud se tedy do Paříže dostanete před 19. lednem, určitě se zastavte v Palais de Tokyo.
