OTK - Okolo koleček

CD OTK - Okolo koleček

OTK vydali nové CD. A novou LP desku. Plné koleček. Plných koleček. Úplných koleček. Koleček, která jdou skrz naskrz deskou i bookletem CD. Doslova. Jmenuje se Okolo.

Album vydali také v roce plném koleček 008 - rozhodně jde o výrazný posun od zatím poslední nahrávky z půlkulatého roku 003 (Sona a kuva). I hudebně je novinka taková kulatá. Alespoň ve smyslu větší kompaktnosti a jadrnosti určitě ano. Přestože na první poslech ale jasně rozpoznatelná - texty i hlasový projev mistra zvuku Ondřeje Ježka zůstávají na neměnné úrovni.

Takže - k čemu došlo? Prvořadě ke změně sestavy. Celá polovina kapely se obměnila. Architekta-klávesistu a trumpetistu Františka Štáfka vystřídal architekt-klávesista Honza Klempíř, bubeníka Láďu Korendu vystřídal mistr práce se dřevem-bubeník Jarda Mugrauer. Proto také trvalo tak dlouho, než se chlapci v nové sestavě (kromě výše jmenovaných zůstává v OTK basista Honza Žalud) "našli" a odvážili se vyrukovat s novou deskou.

OTK

Došlo i k dalším změnám, pochopitelně. Nejen vizuálním, ale i obsahovým. Výrazně ubylo studiového koření a všemožného ruchového vrstvení, tolik typického pro Sonu a kuvu . A to ve prospěch větší syrovosti, jednoduchosti, přímočarosti. Bez skrupulí se Okolo dá ověnčit přívlastky jako živější, šlapavější, ostřejší a nářezovější než předešlé album - skladby jako Už mě to má či titulní Okolo byste na předchozí desce hledali těžko.

Nehovoříme tedy o zjednodušení "punkovém", jako spíše nasměrování k větší autentičnosti, vyšším energetickým výdajům muzikantů, větší jistotě v hraní naživo (deska minimálně budí ten dojem, že je nahraná "na první dobrou" v komplet sestavě). Muzikantsky by se Okolo dalo považovat naopak za sofistikovanější a plnější než Sona a kuva - někdy až na úkor ztráty oné dříve pro OTK symptomatické atmosférotvornosti a éteričnosti. Delších, nikam nespěchajících, náladových skladeb (Kořeny, Svet jako vědomí a nic) , je tu jako šafránu.

Pokud recenze na Sonu a kuvu na těchto stránkách končila vysloveným očekáváním většího příklonu k "chytrému" popu, měl by být nyní recenzent po právu trochu zklamaný. Ale není. A to ne ani proto, že by aktuální novinka byla moc nebo málo "vyklidněná", jako spíše proto, že si nade vše na hudbě cení věrohodnosti a autentičnosti. A ty z této desky přímo číší. Okolo zkrátka věřit lze. I když by mu určitě slušelo také více práce s náladovými plochami, menší uspěchanost a některým skladbám větší "upravenost" ve smyslu přiznané písňové struktury s repetitivními prvky, refrény a beze všeho i instrumentálními sóly... Ale to si neodporuje.

www.noise.cz/otk

Recenze na předešlé CD na webu Českého rozhlasu