„Otevřete okna, ten černoch páchne.“ Africký předsudkář zkoumá, nakolik rasismus doby otroctví zmutoval do současnosti
Klišé č. 2: Afričané jsou jako velké děti
Afričané jsou jako velké děti. Mysleli si naši předkové a v tom názoru je utvrzovali i mnohé dodnes slavné knihy a intelektuální kapacity. Z mýtu „dobrého dítěte přírody“ profitoval v minulém století zábavní průmysl stejně jako reklama. Klišé bohužel s dobou kolonialismu nezaniklo, ale přežilo do dnešních dní a není rozhodně tak neškodné, jak by se mohlo zdát. Svědectví o tom přináší Lucie Němečková ve druhém díle „Afrického předsudkáře“.
Kde se onen mýtus dobrého dítěte přírody, ušlechtilého divocha vzal? Zrodilo jej 18. století. Jeho nejvýmluvnějším představitelem je Pátek. Věrný a vděčný, po evropském vzoru převychovaný společník Robinsonův z románu Daniela Defoe. Jean Jacques Rousseau viděl v Robinsonu Crusoe vrchol osvícenství. Tento román je prý dodnes nejvlivnější a nejpřekládanější knihou po Bibli.
Až zas někde uslyšíte o tom, že Afričané jsou hraví, veselí, divocí, oddaní, zkrátka jako velké děti, které my, Evropané máme vychovávat jako jejich rodiče, poučovat je a plísnit, klidně jim tykat na potkání, vzpomeňte si třeba na historku, která se kdysi přihodila Alexandru Dumasovi.
O autorovi Třech mušketýrů je známo, že měl, podobně jako třeba Puškin, africké předky. Jeho kolega Honoré de Balzac o něm proto nemluvil jinak, než jako o negrovi. Když přišel jednou Dumas do pařížského salonu, spatřil ho jeden z jeho odpůrců a začal schválně mluvit nelichotivě o černoších. Když Dumas na jeho provokace nereagoval, oslovil ho jeho sok přímo: „Vy toho přece o černoších musíte hodně vědět, když vám v žilách proudí jejich krev“. Dumas mu tehdy klidně odpověděl: „Samozřejmě. Můj otec byl mulat. Můj děd byl černoch. Můj praděd pocházel z opice. Tak vidíte, pane, moje rodina má počátek tam, kde ta vaše končí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
