Osudy Petra Vosáhla

Divadelní režisér a básník se narodil roku 1936 ve Studánce u Pardubic. Dva roky dospívání strávil ve Frenštátu pod Radhoštěm, kam se vracel po celý život. Protože měl rád přírodu, chtěl se stát lesnickým inženýrem a začal studovat lesnické učiliště. Avšak osud tomu chtěl, že nakonec zasvětil svůj život divadlu.

Vystudoval DAMU a několik úspěšných let strávil v Západočeském divadle v Chebu. Jako režisér byl ovlivněn poetikou rozporuplného E. F. Buriana, inspirativní přátelství jej pojilo s Josefem Topolem. Na základě svých zdařilých chebských inscenací (Jiří Mahen – Dezertér, Viktor Dyk – Veliký mág, Josef Topol – Půlnoční vítr) získal Petr Vosáhlo nabídku Otomara Krejči do Divadla za branou, bohužel v posledním roce existence této scény. Z Prahy odešel před normalizačními tlaky do divadla v Pardubicích, po letech do Olomouce, Opavy a Šumperka, kde přijal místo dramaturga.

Pro jeho životní a umělecké osudy je příznačné, jak brutálně je ovlivnilo období normalizace. Posloucháme-li Vosáhlovo vyprávění, cítíme za úvodními díly nadšení mladého talentovaného člověka chtějícího mnohého dosáhnout, poznat svět a jeho prostřednictvím i sebe samotného. V tom povídání je uvažování o divadle plné invence, ale současně i umělecké odpovědnosti. Tomu všemu dala ale smrtelnou ránu srpnová okupace a následná normalizace, přinášející koncepci divadla “vyhovět soudruhům na kraji”, která byla pro Petra Vosáhla nepřijatelná.

Petr Vosáhlo se prakticky od padesátých let minulého století věnoval rovněž psaní. Do roku 1993 oficiálně nepublikoval, pak zřídka v literárních časopisech Prostor, Literární noviny, Revolver revue a dalších. Vosáhlo je autorem řady samizdatových sbírek, básnických skladeb a povídek. V nakladatelství Atlantis vyšla v roce 2004 jeho sbírka Dva umělci na dědině, jejíž součástí je i Trialog – Sergej Machonin, Josef Topol, Petr Marek Vosáhlo. Ten se uskutečnil na podzim roku 1994 pro Revolver Revue. V roce 2009 vydalo šumperské nakladatelství Adolescent jeho básnickou skladbu Střepy.

Petr Vosáhlo zemřel 10. března 2026.