Osudy Libuše Váchalové
Rozhlasové vzpomínky harfistky a profesorky konzervatoře v Praze. Libuše Váchalová je známou a ctěnou uměleckou osobností, která vychovala řadu sólových interpretů i orchestrálních hráčů, a to jak na Pražské, tak na Tokijské konzervatoři, na Varšavské vysoké hudební škole nebo na Ostravské univerzitě.
Po studiích u Bedřicha Dobrodinského byla přijata na konzervatoř do třídy profesorky Marie Zunové. Po uzavření studií se v roce 1952 stala harfistkou a klavírní korepetitorkou v Městských divadlech pražských. Působila tam pět let a v dalších letech (až do roku 1990) byla členkou Filmového symfonického orchestru. Mezitím hrála s flétnistou Václavem Žilkou, v komorním duu s hobojistou Františkem Hantákem, stala se sólistkou komorního orchestru Sebastian, který založil dirigent Libor Pešek. Ve spojení s tímto souborem setrvala po celou dobu jeho činnosti – hrála s ním na koncertech doma i v zahraničí.
Po letech se stala sólistkou Tokijské filharmonie a hrála také s kvintetem Lyra nova. Od roku 1969 koncertovala Libuše Váchalová se svým manželem, flétnistou Jiřím Bouškem.
Repertoár Libuše Váchalové obsahuje všechna stěžejní díla harfové literatury různých oblastí včetně hudby populární. Inspirovala též mnoho českých i zahraničních skladatelů k napsání několika desítek sólových i komorních opusů, které následně premiérovala.
Připravil: Rafael Brom
Nejposlouchanější
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Patricia Highsmithová: Tom Ripley. Nenávidí zločin, pokud ho k němu jeho ctižádost nedonutí
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Emma Kausc: Narušení děje. Může vyprávění uzdravit duši po ztrátě blízkých?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
