Osudy Jiřího Černého

Vystudoval žurnalistiku a češtinu na Filosofické fakultě University Karlovy. V letech 1961–1965 pracoval jako kulturní redaktor týdeníku Mladý svět. Poté se živil jako publicista na volné noze. V Československém rozhlase uváděl a připravoval např. fakticky první československou hitparádu Dvanáct na houpačce (1964–1969), jež byla v té době velice populární, nebo rozhlasový pořad Desky načerno (1967).

Během let normalizace pravidelně pořádal v mnoha městech v Československu své Antidiskotéky, na kterých nezřídka pouštěl nahrávky zakázaných písničkářů nebo písničkářů, kteří žili v emigraci (Karel Kryl, Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka). Stal se uznávaným odborníkem i v oboru hudebního divadla, včetně operních kritik pro časopis Svět a divadlo. 23. prosince 2011 uváděl koncert Pocta Václavu Havlovi v pražské Lucerně.

Jeho životní příběh je současně i příběhem české populární hudby, zejména té, která se po dvacet let šířila na amatérsky pořizovaných nahrávkách, na koncertech v odlehlých sálech zapadlých městeček a okrajových čtvrtích velkých měst a do značné míry i té hudby, která vznikala v emigraci, kam byli její autoři a interpreti režimem vyhnáni.