Osudy Jaroslava Šimka

Jaroslav Šimek pochází z Nížkova v okrese Žďár nad Sázavou, od čtrnácti let se místo svého tatínka – rolníka, který po znárodnění onemocněl, staral o sedmdesátiletou farní hospodyni. Za deště čítával ve farní knihovně, naslouchal kněžím, kteří se zde občas scházeli a debatovali o tématech, o nichž jinde v padesátých letech slýchat nemohl. A toužil po tom myslet a mluvit otevřeně, hledat cestu k srdci člověka.

Vystudoval gymnázium a litoměřický seminář, na kněze byl vysvěcen v roce 1977 kardinálem Františkem Tomáškem. Působil v různých farnostech, rád pracoval s mládeží, měl tajnou tiskárnu pro církevní samizdat. Při výsleších na StB reagoval i tak, že místo odpovědí se modlil růženec. Ač nikdy nic nepodepsal a nic nikomu nepřislíbil, v Cibulkových seznamech se objevil. Jel se na „svůj“ spis podívat a našel svazek o 375 stranách. S výpověďmi jiných lidí o sobě. Protože tehdy ještě chtěli za kopii jedné stránky padesát korun, vybral si jen třístránkový dokument z května roku 1988, v němž StB psala, že je muž určený k likvidaci. O pár let později chtěl do svazku nahlédnout znovu. Zbylo z něj asi osmdesát stran. Svazek byl někým „uklizen“.

Do premonstrátského řádu vstoupil Jaroslav Šimek v roce 1991. Celý život touží mít kolem sebe komunitu, v níž se lidé vzájemně podporují a zároveň člověku umožní důležitou sebereflexi. Pět let působil jako duchovní správce českých krajanů v Austrálii, opatem želivského kláštera byl tajným hlasováním zvolen 26. září 2013.

Opat Jaroslav Šimek své vzpomínky vypráví s nadhledem a humorem, i s mnoha „ponaučeními“. Všechna jsou ovšem prožita a „prozkoušena“ jím samotným.

„Pane faráři, vy tomu opravdu věříte, co říkáte?“
„Opravdu tomu věřím.“
„No to vás teda obdivuju.“
„Ale vy jste také věřící.“
„No dovolte, já jsem komunista, ateista! A já vás budu vždycky honit, sledovat.“
„A přesto jste věřící.“
„No to mi pane faráři vysvětlete!“
„Podívejte se, já věřím tomu, že Bůh existuje, a vy věříte tomu, že Bůh neexistuje. Oba věříme. A teď je otázka, kdo z nás věříme hlouposti.“
P. Jaroslav Šimek u jednoho z vlídnějších výslechů u Státní bezpečnosti

Ten rozhovor měl pochopitelně své pokračování. Jaké, to se dovíte v rozhlasových vzpomínkách opata želivského kláštera Jaroslava Šimka.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.