Osudy Františka Makeše

8. duben 2013
Malíř a restaurátor František Makeš

Čtyřdílné Osudy malíře, restaurátora, chemika, fyzika, lékaře, botanika a geologa Františka Makeše poslouchejte na Vltavě od 8. dubna vždy v 11:30.

František Makeš je vzácným příkladem polyhistora. Přichází na další objevy, vlastní mnoho patentů. Bez znalostí biologie a chemie by nedokázal najít ten správný enzym, bez znalostí fyziky by neuměl zacházet s polarografem, bez uměleckého vzdělání by nezískal vztah k dílům světového umění.

Narodil se v roce 1931 ve Zlíně. V patnácti letech byl přijat na Školu umění ve Zlíně, založenou T. Baťou, (později jako střední umělecko-průmyslová škola přesunuta do Uherského Hradiště). Na Akademii výtvarného umění v Praze absolvoval malbu u prof. Miloslava Holého, ve studiu pokračoval na tříletém speciálním studiu restaurátorství u prof. Bedřicha Slánského. V laboratořích lékařské fakulty Univerzity Karlovy poznával chemické postupy využitelné pro restaurátorskou práci. Důležitým se stalo setkání s profesorem Jaroslavem Heyrovským a jeho polarografií.

V šedesátých letech se F. Makeš podílel na restaurování maleb Obrazárny Pražského hradu. Práce, která ovlivnila jeho umělecký život, bylo vytvoření kopie obrazu Svatý Jeroným Mistra Theodorika pro Národní galerii.

Na doporučení prof. Slánského odjel v roce 1969 na pozvání ministerstva kultury Švédského království pomoci odstranit plísně ze sbírek královské galerie a muzea, především na zámku Skokloster. Od roku 1969 žije a pracuje ve Švédsku.

Své objevné názory pro restaurování pláten obrazů zaštítil dalším studiem enzymologie-biochemie na Fakultě přírodních věd Univerzity v Göteborgu. Jeho disertace o působení enzymatických pochodů (plísní) na umělecká díla vzbudila mezinárodní ohlas. František Makeš objevil metodu odstranění plísní pomocí enzymů. Díky světovému věhlasu a vysoce ceněné odbornosti se stal hlavním konzervátorem švédských královských sbírek na zámku Skokloster. Přednášel na univerzitě, reprezentoval Švédsko na vědeckých konferencích.

Restauroval mimo jiné také tzv. Rudolfinskou sbírku, která byla během Třicetileté války odvezena z Čech. Nejvýznamnější prací je Arcimboldův portrét císaře Rudolfa II. Zahradník.

Díky metodám používání enzymů se F. Makešovi podařilo odhalit mnoho padělků uměleckých děl světových malířů. Je autorem několika odborných prací o biochemických postupech při restaurování uměleckých děl a odborných prací k odhalování padělků uměleckých děl. Patent na enzymatickou konsolidaci věnoval České republice.

Po celý svůj vědecký život nezapomínal na vlastní malbu a kresbu. Používá barvy a pojidla starých mistrů – drtí kameny, využívá rostliny. Nespočet výstav svědčí o zájmu zahraničních sběratelů. Mnoho obrazů F. Makeše najdeme v soukromých sbírkách ve Spojených státech, ve Švédsku, ve Švýcarsku i jinde.

Akademický malíř RNDr. František Makeš je nositelem nejvyššího vyznamenání švédského krále Carla Gustava XVI. za záchranu evropského kulturního dědictví, ocenění českého prezidenta Václava Havla a Ceny ministra zahraničních věcí ČR Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Spustit audio
autor: Jana Davidová-Kracíková