Ondřej Navrátil: Zelené umění bylo v Československu už v šedesátých letech
Vědci v poslední době stále častěji varují před klimatickou změnou. Jak na to reagují umělkyně a umělci? Jejich projevy mapuje teoretik umění z Masarykovy univerzity Ondřej Navrátil, se kterým ve Vizitce mluvil Lukáš Matoška.
„Ještě před deseti lety velký zájem o ekologii mezi českými umělci nebyl. Ale v současnosti můžeme sledovat vlnu zájmu o tuto problematiku. Přičemž klimatická změna v tom hraje velmi důležitou roli,“ všímá si Ondřej Navrátil. V čem vidí sílu takových uměleckých projevů? Dokážou něco, na co varování ze strany klimatologů nestačí?
Suchá vědecká zpráva je určitě důležitá, ale některé věci třeba nedokáže přiblížit v jejich celku. Nebo je nedokáže člověku podat tak, aby si jich opravdu všiml.
Umění podle Navrátila umožňuje „nově prožít přírodu, uvědomit si vztah k přírodě nebo nastavit kritické zrcadlo společnosti.“ Kromě toho může umělec – na rozdíl od vědce – přijít s vizí jiné budoucnosti.
Čtěte také
Navrátil podotýká, že zatímco průkopníci tohoto zeleného žánru jsou ve světě už poměrně dobře známí, málo se ví o jejich kolezích v Československu. Přitom environmentálně zaměřená umělecká díla zde vznikala už od 60. let, jak ukazuje v knize Zelené ostrovy.
Ondřej Navrátil spoluzaložil brněnskou galerii Off Format, přednáší dějiny umění na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a také se svými spolupracovníky píše komiksy. Jestliže kniha To bych zvládl taky komiksovým způsobem představila moderní umění, kniha To je starý podobně přístupnou a vtipnou formou přiblíží umění středověku.
Umění by nemělo být považováno za něco strašně vážného, před čím se musíme v tichu klanět. Umění je něco, s čím bychom se měli spřátelit, co nás obohacuje a do čeho můžeme pronikat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka