Ondřej Navrátil: Zelené umění bylo v Československu už v šedesátých letech

22. srpen 2019

Vědci v poslední době stále častěji varují před klimatickou změnou. Jak na to reagují umělkyně a umělci? Jejich projevy mapuje teoretik umění z Masarykovy univerzity Ondřej Navrátil, se kterým ve Vizitce mluvil Lukáš Matoška.

„Ještě před deseti lety velký zájem o ekologii mezi českými umělci nebyl. Ale v současnosti můžeme sledovat vlnu zájmu o tuto problematiku. Přičemž klimatická změna v tom hraje velmi důležitou roli,“ všímá si Ondřej Navrátil. V čem vidí sílu takových uměleckých projevů? Dokážou něco, na co varování ze strany klimatologů nestačí?

Suchá vědecká zpráva je určitě důležitá, ale některé věci třeba nedokáže přiblížit v jejich celku. Nebo je nedokáže člověku podat tak, aby si jich opravdu všiml.

Sochař Václav Cigler se environmentálními tématy zabýval už v 60. letech. Ukázka z knihy Zelené ostrovy.

Umění podle Navrátila umožňuje „nově prožít přírodu, uvědomit si vztah k přírodě nebo nastavit kritické zrcadlo společnosti.“ Kromě toho může umělec – na rozdíl od vědce – přijít s vizí jiné budoucnosti.

Čtěte také

Navrátil podotýká, že zatímco průkopníci tohoto zeleného žánru jsou ve světě už poměrně dobře známí, málo se ví o jejich kolezích v Československu. Přitom environmentálně zaměřená umělecká díla zde vznikala už od 60. let, jak ukazuje v knize Zelené ostrovy.

Umění undergroundu začalo už v katakombách. Ukázka z komiksu To je starý, který vyjde na podzim

Ondřej Navrátil spoluzaložil brněnskou galerii Off Format, přednáší dějiny umění na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a také se svými spolupracovníky píše komiksy. Jestliže kniha To bych zvládl taky komiksovým způsobem představila moderní umění, kniha To je starý podobně přístupnou a vtipnou formou přiblíží umění středověku.

Umění by nemělo být považováno za něco strašně vážného, před čím se musíme v tichu klanět. Umění je něco, s čím bychom se měli spřátelit, co nás obohacuje a do čeho můžeme pronikat.

Spustit audio