SERIÁL

Olga Tokarczuková: Běguni

Olga Tokarczuk

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Letošní udílení Mezinárodní Man Bookerovy ceny skončilo velkým úspěchem pro polskou literaturu. Prestižní světové ocenění získala prozaička Olga Tokarczuková za svůj román Běguni. Jeho vydání se v Polsku stalo literární událostí roku 2007 a zanedlouho vyšla kniha i v češtině. Rozhlasové zpracování nyní mimořádně zařazujeme do vltavského programu. Četbu na pokračování poslouchejte od 4. června 2018 vždy v 18:30 a každý díl po odvysílání ještě po dobu jednoho týdne on-line.

Podle mnohých jsou Běguni nejlepší knihou jedné z nejčtenějších a nejoceňovanějších současných polských spisovatelek.

Je to román vedený intuicí stejně jako myšlenkami. Zdánlivě nesouvisející kakofonie hlasů a příběhů z širokého časoprostoru, které meandrují na pomezí hloubky a humoru, mystéria a obyčejnosti, a jejichž podstata je velkolepě víceznačná.
The Guardian

Tokarczuková je autorkou báječného důvtipu, imaginace a literárního švihu. V Běgunech nás bere na let galaxií příletů a odletů, příběhů a digresí, zatímco zkoumá témata blízká současnému i obecně lidskému určení.
porota Mezinárodní Man Bookerovy ceny

Vydání Běgunů se v Polsku stalo literární událostí, autorka za ně získala prestižní literární cenu Nike 2008, což nebylo zdaleka jediní polské ocenění Olgy Tokarczukové (nar. 1962) – u nás poměrně hodně překládané autorky.

Běguni neboli poutníci, kteří se objevují v titulu úspěšného románu, byli příslušníci ruské pravoslavné sekty z 18. století, kteří věřili, že svět je dílem ďábla. Ten má prý největší moc nad lidmi, kteří stojí na místě, nepohybují se. Tokarczuková píše, že se setkala s dnešními běguny – ti neustále jezdí moskevským metrem. Najdeme je ovšem až ve druhé části knihy, kde jsou začleněni do příběhu Aňušky, životem vyčerpané matky postiženého dítěte a manželky válečného veterána.

Metro, Moskva

Děj Běgunů není založen na osudech postav ani na příběhu, ale na samotném fenoménu cestování. Autorka popisuje svět dnešních poutníků, kteří si s sebou vozí cestovatelskou výbavu (miniaturní šampony, skládací zubní kartáčky, pantofle), své nemoci z časových posunů a vlastní jazyk. Delší i zlomkovité příběhy s nejrůznějšími hrdiny se střídají s úryvky přednášek z cestovatelské psychologie, které organizují letecké společnosti, s úvahami, dopisy, záznamy v cestovním deníku, reklamami a hesly opsanými z nejrůznějších zdrojů, útržky zaslechnutých hovorů... To vše vytváří panoptikum světa lidí v pohybu – které se však svou kuriózností paradoxně tolik neliší od opačného panoptika, jež s ním autorka staví do kontrastu: všelijakých sbírek navždy znehybnělých lékařských a komerčně využívaných preparátů, konzervovaných lidských těl a jejich částí. Tato podivná záliba provází lidstvo všemi časy a kulturami. 

Tokarczuková (i jakožto vystudovaná psycholožka) zaměřuje pozornost na tělo, neboť ve světě lze konec konců být jen „v těle“, jako „vtělení“. Je tělo reálné, je bolest reálná? A co je vlastně realita? Do hry vstupuje i projekt virtuální encyklopedie Wikipedie, sám fenomén psaní, zapisování a síla slov vůbec. Co všechno je zachytitelné – a co je nezachytitelné? A neodkazuje spíše to druhé k tomu, co je věčné a – řečeno s Běguny – mimo ďáblův dosah? 

Románová mozaika knihy Běguni poukazuje na řadu fenoménů současného života, které jsme si – stále v pohybu, v běhu – zvykli používat, aniž bychom nad nimi příliš uvažovali. Tokarczukové ostré, zarývající se střípky nás k tomu přimějí. 

Účinkuje: Eva Novotná

Připravila: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Hudba: Zdeněk Král

Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

Spustit audio