Oldřich Semerák, skromný skladatel a interpret

Při přípravě čerpal především ze vzpomínek na společná setkání osobní i profesní: „Vděčně vzpomínám, jak mně jubilant infikoval zájmem o soudobý hudební projev reprezentovaný v 60. letech minulého století zejména polskou školou. V 60. letech pracoval s principy dodekafonie, kterou osobitě uplatnil v řadě skladeb.“

Dramaturgickým záměrem bylo představit Oldřicha Semeráka především jako skladatele hudby, která si zaslouží pozornost. Tu už skladbám stačily projevit významné interpretační osobnosti a renomovaná hudební seskupení, např. Jaroslav Svěcený, Leoš Svárovský, Jan Kalfus, Daniel Wiesner, Pražské saxofonové kvarteto. Jiří Teml představuje pestrou varietu Semerákových děl především volbou skladeb různého nástrojového obsazení.

Už úvodní Preludium, chorál a fuga pro varhany naznačuje, do jakého proudu hudby 2. poloviny 20. století skladatel patřil. Posluchači ho poznávali především díky provedením na pražských přehlídkách nové tvorby, zčásti i díky nahrávkám Supraphonu (např. 2. smyčcový kvartet).

Gramodeska se skladbami Oldřicha Semeráka|foto: Archiv ČRo Vltava

Oldřich Semerák působil jako pozounista a pedagog. Skladbu studoval ve třídě Emila Hlobila, soustředil se především na instrumentální hudbu. Sondou do jeho hudby vokální je písňový cyklus Vějíř Boženy Němcové.

Oldřich Semerák se do české hudební kultury významně zapsal jako pedagog. Jeho dlouholetým působištěm byla Pražská konzervatoř, kde vychoval mnoho vynikajících hráčů. Nebyl jen tím, kdo učil hlavní obor, ale připravil studentům i teoretické publikační materiály, např. skripta Kompoziční metody 20. století. Zabýval se i přesahy hudby a výtvarného umění.

V závěru pořadu Jiří Teml pojmenovává i důvody toho, proč Oldřich Semerák nemá v širším povědomí místo, které by si jistě zasloužil: „Je to skromný autor a interpret, po léta přinášel publiku radost z hudby, pro mne je vzorem charakterové i tvůrčí poctivosti. Laciný efekt je mu cizí.“ A jak hudební řeč hodnotí několika slovy? „V jeho závažných dílech najdeme působivou dramatičnost, meditativní plochy, ale i úsměvnou notu.“