Ocenění za výzkum černých děr
Černé díry ve vesmíru sice nezáří, jejich existenci ale může prozradit hmota, která na ně padá. Za její výzkum získal mladý český astronom ocenění Akademie věd.
Podle informací NASA našla rentgenová družice Chandra v galaxii M51 zvané Vírová galaxie téměř 500 bodů silně zářících v rentgenovém oboru spektra. Většina z těchto objektů jsou vlastně dvojhvězdy, kde jeden člen této dvojice – buď neutronová hvězda, nebo řidčeji černá díra – k sobě přitahuje (vlastně krade) hmotu ze svého průvodce, druhé hvězdy. Tato hmota padající k černé díře nebo neutronové hvězdě se zahřívá na miliony stupňů a vydává silné rentgenové záření.
A právě tím se může prozradit černá díra: ať už ta hvězdná, jako ve zmíněném dvojhvězdném systému, nebo obří, supermasivní černá díra, jaké se nacházejí v centrech galaxií. Jak je totiž známo, černé díry samy o sobě nezáří, neunikne z nich žádné světlo. Dá se však pozorovat ona hmota, která na černou díru padá a vytváří kolem ní velmi horký, rotující disk nazývaný akreční. A ten vydává charakteristické záření. Za jeho modelování a výzkum získal doktor Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd Prémii Otto Wichterleho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.