Ocelový krov a věrná replika požárem poničení věže. Co podle odborníků čeká katedrálu Notre-Dame?
Obnovit, přestavět nebo zakonzervovat? Jaký názor mají odborníci na obnovu požárem poničené katedrály Notre-Dame?
V noci z 15. na 16. dubna zachvátil pařížskou katedrálu Notre-Dame tragický požár, který zničil krov a sanktusovou věž. Francouzský prezident Emmanuel Macron poté prohlásil, že vypíše architektonickou soutěž na její obnovu. Pařížská katedrála by se měla dočkat opravy už do pěti let. Jakou novou podobu by měla památka zapsaná na seznamu UNESCO získat a je slibovaných pět let krátká nebo dlouhá doba?
„Jsem šokován z toho, že namísto vážné diskuse o tom, že takto významná světová památka by se měla citlivě restaurovat a obnovit do původního stavu, tak namísto toho se otevírají možnosti využít této památky ke kreacím a zkouškám, jak začlenit novotvar do takového organismu,“ podotýká v ArtCafé Václav Girsa, který působí jako vedoucí Ústavu památkové péče na FA ČVUT. Od ledna 2015 je prezidentem Českého národního komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS)
„Podle mého soudu by měla nastat snaha o obnovu původního stavu. Určitě by měl být zachován vnější vzhled do nejmenších detailů. Bude ale problém, jak naložit s krovy. Konstrukce je oslabená. Vzhledem k poškození bych to tak tipoval ocelový krov,“ popisuje Girsa.
Za tři roky zodpovědný plán nemůže vzniknut
„Je to těžká havárie. Pan prezident Macron se k tomu postavil speciálním způsobem, když si představuje, že takhle poničenou a takhle významnou památku lze v dnešní době obnovit tak rychle. A zadruhé: jeho nápad, že se obnova vyřeší do tří let vypsáním mezinárodní architektonické soutěže, to je podle mě veliký problém,“ dodává Girsa.
Čtěte také
Dění kolem katedrály pečlivě sleduje také uznávaný český architekt s řadou ocenění Petr Hájek, který má s rekonstrukcemi historických objektů četné zkušenosti: „Je otázkou, jak to nakonec doopravdy bude. Jestli se stav zakonzervuje, udělá se pietní rekonstrukce čili co nejpřesnější kopie nebo se na základě soutěže najde nějaký soudobý výraz. Všechny možnosti jsou legitimní a každá nese jinou míru zodpovědnosti. Myslím si, že je na místě nejdřív všechny možnosti prověřit. Ale tři roky jsou velmi málo na to, aby se odpovědně dalo dojít k nějakému výsledku,“ říká v ArtCafé.
Staroměstská radnice či pražský Průmyslový palác – co brzdí obnovu památek v Česku? Za jakých podmínek můžeme považovat repliku zničeného objektu jako v případě dřevěného kostela v Gutech za kulturní památku a jaké jsou současné trendy v obnově památek u nás? Poslechněte si celé ArtCafé. Ve druhé části pořadu uslyšíte rozhovor Andrey Makýšové Volárové s Janou Šturdíkovou, autorkou knihy Šató po našom, která přibližuje opuštěné zámky na Slovenku. Hudbu vybíral Jiří Špičák.
Související
-
Postavený dům nemá být prázdný, říkají zakladatelé databáze opuštěných staveb
„Důležité je, aby se o těch věcech mluvilo. Často totiž zmizí stavby v tichosti, aniž si toho všimneme,“ říká Petr Zeman, jeden ze zakladatelů portálu Prázdné domy.
-
Transgas, Parkhotel nebo Kotvu oceníme plně až za padesát let. Co s nimi ale dělat teď?
V roce 1978 byla dokončena stavba pražského Transgasu, po čtyřiceti letech začíná jeho demolice. Jak se v Česku vede památkám z 60. a 70. let?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
