V Česku máme více než 40 000 kulturních nemovitých památek, z toho je přes 700 na seznamu památek ohrožených. Jak se zachraňují historické stavby v Ústeckém kraji?
Když v roce 2012 sdružení Via Levamente zakoupilo zámek Pětipsy na Chomutovsku, zbývaly z něj více méně jen obvodové zdi. „Když to řeknu upřímně, všichni v občanském sdružení se považujeme tak trochu za blázny. Vzhledem k tomu, v jakém stavu se zámek nacházel, je to velká porce,“ přiznává Lenka Kodešová, předsedkyně sdružení. Jako první bylo potřeba odklidit suť a odpadky, následně staticky zajistit zdi a zbylé klenby. V letošním roce spolek plánuje dokončit zastřešení.
„Národní památkový ústav hlídá, aby se zachovala kulturní hodnota objektu. Památkářům jde především o to, aby se objekt zachránil, a to v poslední historické podobě, ve které byl zámek obývaný.
„V tuto chvíli máme více než 40 tisíc nemovitých památek. Památkově chráněných staveb, které vznikly mezi lety 1960 až 1990, je pouze 14,“ upozorňuje architekt a pedagog z Ústavu teorie a dějin architektury na Fakultě architektury ČVUT Petr Vorlík, který byl společně s ředitelem Ústavu pro dějiny umění FF UK a místopředsedou Klubu Za starou Prahu Richardem Biegelem hostem pořadu Reflexe: Vizuální umění!
Nechávají nám poměrně volnou ruku v tom, co tam budeme provozovat za předpokladu, že dodržíme určitá pravidla a zachováme historickou podobu památky,“ přibližuje Kodešová.
„V gotické části plánujeme výstavy věnované historii a památkám v okolí. Velký sál chceme také zachovat a zpřístupnit ho veřejnosti, např. pro různé vzdělávací aktivity určené dětem i dospělým, stejně jako zbývající dvě křídla. Záleží ale na tom, jak rychle budou postupovat práce a jak se bude měnit poptávka veřejnosti,“ dodává Lenka Kodešová.
Péči o památky v Ústeckém kraji ztěžuje několik skutečností, jak vysvětluje Petr Hrubý z Národního památkové ústavu, který působí jako ředitel Územního odborného pracoviště Ústí nad Labem: „Najdeme tady zhruba 140 ohrožených památek. V oblasti bývalých Sudet se stav populace po poválečném vysídlení stále nedorovnal, ale památek neubylo.“ Množství lidí, kteří by se o památky mohli potenciálně starat, je tudíž menší. „Zadruhé se kraj vykořenil a neplatí, že by se někdo staral o nemovitost třeba proto, že patřila jeho pradědečkovi. Nefunguje tu historická paměť jako v rodinách soukromých majitelů.“ A podle názoru Petra Hrubého se na nedostatečné péči o památky v regionu podepsala i těžba uhlí, protože za prací přicházeli lidé s nižším vzděláním.
Ruinu zámku v Pětipsech se zatím daří zachránit před zánikem, čekají ji ale rozsáhlé dostavby. Jak moc se podepíší na původnosti památky? „Autenticita je samozřejmě poškozená. Na druhou stranu máme obvodové zdivo a členění místností a co je asi nejdůležitější, autentické místo, kde zámek stojí. Objekt nezanikl. Navíc i na vnitřních omítkách máme stopy renesančních a barokních omítek. Není to historické vakuum,“ dodává Hrubý.
„Z mého pohledu je to v řadě případů nedorozumění, které vychází někdy i z mediální stránky věci, když se píše, že památkáři něco zdržují a komplikují,“ odpovídá Petr Hrubý a dodává: „Pravda je spíš taková, že památkáři se snaží dodržovat určité historické stavební postupy, které jsou sice pomalejší, než tzv. moderní stavební zásahy, na druhou stranu naše doporučení přežijí delší časové úseky, což se o moderních technologiích vždy říct nedá. Všichni máme pocit, že nás moderní svět zachrání. Pro obnovu památek to ale neplatí,“ shrnuje Hrubý.
Kulturní dědictví nás formuje a utváří naše životní postoje.
Petr Hrubý
„Zlepšit reputaci památkářů může trpělivé vysvětlování, kde se povedlo kulturní památky vhodně opravit. Je to mravenčí práce. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že naše kulturní dědictví nás formuje a utváří naše životní postoje. Každý za sebe by se měl zamyslet nad tím, jestli stojí o to, abychom tu kulturní památky měli nebo neměli,“ uzavírá památkář Petr Hrubý.
Jakým způsobem se dá záchrana památek financovat a jak v takovém případě probíhá spolupráce s památkáři? Poslechněte si celé ArtCafé s hudebním výběrem Dominika Gajarského, který se zaměřil na projekty propojující moderní technologie s hudbou současnou i hudbou epoch dávno minulých. Součástí druhé části ArtCafé je i pozvánka na právě probíhající výstavu mladé malířky Kristíny Bukovčákové nazvanou Yesterday karma.
„Důležité je, aby se o těch věcech mluvilo. Často totiž zmizí stavby v tichosti, aniž si toho všimneme,“ říká Petr Zeman, jeden ze zakladatelů portálu Prázdné domy.
U soudu v Lounech pokračovalo hlavní líčení ve věci obžaloby proti dvěma Italům, jejichž firmy vlastní zámky v Postoloprtech a Cítolibech a zemědělský dvůr u Slavětína.
Významné památky meziválečné i poválečné architektury padají jedna po druhé k zemi nebo jsou necitlivě rekonstruovány. Selhává památková péče při ochraně moderních...
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
