První republika

Mladý československý stát v roce 1921 získal pozemky a stavby na Křivoklátsku od rodu Fürstenberků. V loveckém revíru někdejších českých králů se za první republiky při honech dojednávaly důležité evropské kontrakty. „Do Lán zajížděli velvyslanci zahraničních zemí, československá generalita nebo velkoprůmyslníci,“ popisuje Robin Ambrož.

Jednou z nejvýznamnějších památek v oboře je Dohodový dub, kde se v roce 1922 konal slavnostní akt k podpisu jedné ze smluv Malé dohody. „T. G. Masaryk si toho místa moc vážil a v roce 1936 se tu také sešla početná skupina čapkovských pátečníků, z čehož existuje rovněž fotografie,“ říká Václav Vodvářka. Dlouho se nevědělo, který z dubů v oblasti Červené mýtě (mýť – starý název pro mýtinu) vlastně je ten správný, protože povědomí o něm se přenášelo více méně ústně. „Když jsme se ho snažili identifikovat, chodili jsme s fotkou dubu a zkoumali, jak rostou stromům větve a jak vypadají,“ říká Robin Ambrož. V tuto chvíli je víc než 300 let starý strom torzem. Nalezneme před ním památeční tabulku.

Dalším artefaktem v oboře je Masarykův kámen, který Lesní správa Lány osadila u příležitosti Masarykových 85. narozenin. Masivní balvan stojí u tzv. Masarykovy cesty, kudy za první republiky vedla veřejná cesta určena pro lidi jako zkratka. „Za německé okupace musela z kamene zmizet tabulka připomínající prezidentovo jméno. Po válce ji tam vrátili, ale v 50. letech dostali vojáci rozkaz kámen zničit. Ti ho místo toho zakopali. Naštěstí se svěřili jedné místní lánské rodině, ta se pak v roce 1997 pustila do hledání a kámen našla. Lesní správa jej pak osadila zpět na jeho místo,“ popisuje Václav Vodvářka.

T. G. Masaryk sám myslivec nebyl, oboru využíval k projížďkám na koni a posléze i v kočáře. „Uznával ale, jak důležitou zábavou je myslivost pro tehdejší diplomatickou elitu,“ upozorňuje Robin Ambrož. V oboře leží ještě jeden balvan – Šámalův kámen, který připomíná prvního čs. kancléře. Lesní správa Lány jej osadila teprve v roce 2014.