O zvěř a lesy pečují v Lánské oboře víc než tři sta let. Slouží prezidentům k rekreaci a přijímání hostů
Fürstenberkové
Dvousetleté působení Fürstenberků na Křivoklátsku mělo na tamní krajinu i lidi zásadní vliv. Fürstenberkové neobyčejně zvelebili pole i lesy, zavedli moderní způsoby hospodaření, stavěli školy, hospodářské dvory (Karlov, Amálie, Filipov) i cesty. Zůstala po nich také řada pomístních názvů, které místní používají a jsou dodnes v mapách, jako Emilova cesta, Karlův luh nebo Amalín.
„Fürstenberkové jako první vůbec zavedli počátky péče o les. První zmínky o tom máme už v dokumentech okolo roku 1800, například pokyny, že se má sbírat osivo nebo že se mají zakládat lesní školky. Do té doby žil les víceméně přirozeně, Fürstenberkové cíleně ovlivňovali a řídili lesní hospodářství,“ popisuje Robin Ambrož. O les jako takový se tedy jako první začali starat myslivci, povolání lesníka je mladšího data.
Čtěte také
Fürstenberkové dokázali spojit lesnickou činnost s průmyslovou. „Budovali kolem Berounky železárny, kvůli kterým potřebovali hodně dřevěného uhlí,“ říká Václav Vodvářka. Černé uhlí těžili na Křivoklátsku dřív, než začala těžba na Kladensku. Po Fürstenbercích jsou na Křivoklátsku také pozůstatky koněspřežné dráhy. „Byla to druhá koněspřežná dráha na evropském kontinentě po solné dráze z Budějovic do Linze, což ale byla státní stavba. Zdejší koněspřežka byla soukromá záležitost české šlechty a sloužila k dopravě dřeva. Vznikla v roce 1828, začínala tam, kde je nyní v Praze-Dejvicích nádraží, a skončila v roce 1838 právě na Křivoklátsku. Vést měla až do Plzně, ale, jak to tak bývá, došly peníze,“ popisuje Václav Vodvářka.
Obora jako taková dál sloužila reprezentativním lovům nejvyšší evropské šlechty. Fürstenberkové v ní nechali postavit kamennou oborní zeď a zaměstnávali personál pro boj s pytláctvím, které bylo v té době hodně rozšířené.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
