O zvěř a lesy pečují v Lánské oboře víc než tři sta let. Slouží prezidentům k rekreaci a přijímání hostů

Valdštejnové

Křivoklátsko, takzvaný zeměpanský hvozd, bylo už od středověku majetkem českých králů a habsburských císařů. To ovšem skončilo ve chvíli, kdy se císař Leopold zadlužil a musel dát Křivoklátsko do zástavy Schwarzenbergům. Zástavu pak v roce 1685 přebírají Valdštejnové, kteří se zavázali, že budou v prostoru pořádat hony pro nejvyšší představitele habsburské šlechty.

„Proto v roce 1713 vybudovali oboru, kde se dalo chovat velké množství zvěře – a obehnali ji velkým dřevěným plotem. První velkou akcí zde byl lov pro manželku císaře Karla VI. Alžbětu Kristýnu v roce 1721,“ popisuje Václav Vodvářka. Na památku lovu pak Valdštejnové nechali postavit sochu svatého Jana Nepomuckého, která je nyní za hranicí současné obory, a turisté se k ní tedy mohou vypravit. Stojí na žluté turistické značce mezi Novým Domem a Požáry, na křižovatce s naučnou stezkou Vůně lesů a jehličí.

Na snímku Miroslav Pecha, autor vzpomínkové knihy o práci lesníka na Křivoklátsku

Kultura lovu se od středověku mezitím změnila. Už nešlo o fyzicky náročnou štvanici, ale spíše o barokní divadlo. „V období baroka se sázelo na pompéznost a okázalost a podle toho lov pro císařovnu vypadal. Už několik měsíců dopředu sháněli myslivci zvěř do plachtových ohrad. Císařovna pak střílela z altánu, k ruce měla Valdštejna, který lov řídil, i nabíječe. Přes důmyslné kladkové zařízení vypouštěli zvěř před altán, za celé dopoledne tak císařovna ulovila 138 kusů zvěře,“ popisuje Robin Ambrož. Valdštejnská éra trvala krátce, jen do roku 1734, kdy Křivoklátsko věnem získal rod Fürstenberků. Přinesla ale do Čech moderní způsoby lovu z Francie a Německa. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.