O kosmos hino kalo. Výstava o romském umění Vesmír je černý překonává zažité stereotypy
Moravská galerie v Brně zahájí 2. listopadu výstavu Vesmír je černý, která vznikla z iniciativy sbírkového fondu Muzea romské kultury. Poslechněte si rozhovor s autorkou projektu, malířkou Ladislavou Gažiovou.
Výstava je koncipována jak z tematického, tak z emancipačního hlediska a časového hlediska od 19. století do současnosti. Mezi vystavenými umělci vynikají zejména díla Julia Lakatoše, Jána Berkyho, Daniela Pešty, Emílie Rigové, Rudolfa Dzurka i hlavní tváře projektu Ladislavy Gažiové.
Součástí výstavy je dále prezentace výsledků uměleckého sympozia, které autorka vedla v září letošního roku v Brně. Prostor tak dostali i současní etablovaní romští umělci jako Tamara Mozes, Małgorzata Mirga-Tas, Robert Gabris a další.
„Díla jsme vybírali hlavně na základě obsahu. Jde o výběr umělců, kteří zajímavě reflektují svou pozici a pracují mimo kategorii tzv. insitního umění,“ vysvětlila v Art Café Gažiová.
Ačkoli většina děl zastoupených na výstavě by se podle spolukurátora výstavy a kurátora Moravské galerie Ondřeje Chrobáka dala zařadit do škatulky Art Brut, projekt Vesmír je černý se pokouší připomenout roli času a kontextu, stejně jako historii a emancipační příběh.
Kde nelze doložit časovou náležitost, tam se pokouší časové linii pomoci. „Právě to určité bezčasí jsme chtěli uchopit jako jakousi otázku a čas zpochybňovat; vytvořit kontinuální příběh umění,“ vysvětluje Ondřej Chrobák.
Velkým tématem výstavy je v neposlední řadě samotný jazyk Romů a jeho hodnota. Všechny popisky k dílům jsou proto také v romštině.
Kurátoři se snažili najít nový interpretační klíč, než pouze jmenovat velká jména romského umění a zařadit je do historie. Zvolili proto myšlenkový směr, který se šířil v padesátých letech v Americe, kdy tamní Afroameričané spatřili určité východisko ve vesmírné diaspoře a v tzv. afrofuturismu.
Tato utopická vize založená na vědecko-fantastických představách je výstavou předkládána jako jedno z východisek k emancipaci romské kultury a zrovnoprávnění romského národa.
„Muzeum romské kultury bojuje s různými problémy a jedním z nich je i současný většinový pohled na Romy. Byť děláme kulturu, tak si lidé přívlastek ‚romský‘ spojují s jakýmisi podprahovými negativy,“ prozradila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
To byl i jeden z důvodů, proč se organizátoři výstavy rozhodli využít prostorů Moravské galerie. Věří, že se tak o výstavu bude zajímat i spektrum veřejnosti, které by do Muzea romské kultury jinak nepřišlo.
Výstavu Vesmír je černý lze navštívit od 3. listopadu 2017 až do 28. ledna 2018 v prostorách Místodržitelského paláce v Brně. V Muzeu romské kultury je kromě stálé expozice pod názvem Příběh Romů až do konce února 2018 k vidění také podobně laděná výstava Bez nenávisti? / Hate Free?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka