O babce věštkyni a Začarované město. Dvě expresionistické povídky spisovatele Lva Blatného

Ještě před svou spisovatelskou dráhou Lev Blatný vystudoval Právnickou fakultu a jako právník chvíli působil u státních drah v Brně. Začátkem dvacátých let dvacátého století už začíná psát. Hlásí se k expresionismu a společně s Jiřím Wolkerem a dalšími zakládá Literární skupinu. Podílí se na tvorbě jejího manifestu a zároveň se stává i jejím předsedou. V rámci Literární skupiny byl také jedním z redaktorů časopisu Host.

Vyznamenal se nejen v literatuře, ale obecně rozvíjel kulturní činnost města. V brněnském Národním divadle například působil jako dramaturg nebo lektor činohry. Ve své literární tvorbě se nejvíce proslavil soubory povídek.

O babce věštkyni  

Dřevěná chaloupka šilhající do dálky k severu, kde žijí obyčejní lidé. Stará babka, hádavá a hašteřivá, která zde žije spolu se svou dcerou. A jedna věštba o velkém pánovi, jenž babce štěstí přinese, ale ostatním už jen neštěstí. Právě tahle věštba rozehraje hru s osudy lidí v malé obci.

Lev Blatný ve své tvorbě vycházel z expresionismu, využíval svých zážitků z první světové války a reagoval na problémy doby poválečné. I v této povídce se tyto motivy objevují a rozvíjejí příběh o svárlivosti, pověrách a rozkladu lidství.

Začarované město

V této povídce Lev Blatný nepopisuje žádná kouzla, jak by snad mohl svádět k domněnkám její název. Naopak, autor má na mysli lidskou závist, která celé město obléhá. Je namířena vůči mladé a krásné slečně Bertě, která se s ní ale nakonec vypořádá po svém.