Nový pohled na příbuznost rostlin

Jak se vyvíjely rostliny na Zemi, které jsou si navzájem blízce příbuzné a které nikoliv? Podle čeho je klasifikovat a systematicky třídit?

Vědci zkoumající fylogenezi neboli vývoj druhů rostlin dlouhá staletí vycházeli především z jejich vnější stavby, z tzv. morfologických znaků. Po objevu DNA však botanikové dostali do rukou nové možnosti – k údajům o vnější a vnitřní stavbě rostlinného těla tak přibyla i data molekulární.

Ta mají tu výhodu, že umožňují sledovat velké množství znaků najednou. Při studiu DNA rostlin mohou totiž vědci použít hned tři genomy: kromě jaderného – tedy DNA z jádra rostlinných buněk, i genom chloroplastový a mitochondriální.

Získají tak velké množství informací, z nichž se dají zjistit vzájemné vztahy mezi skupinami organismů a znázornit je graficky pomocí tzv. fylogenetických stromů. Výsledky byly mnohdy velmi překvapivé – zamíchaly dosavadní klasifikací rostlin a nastínily nový obrázek jejich příbuznosti či nepříbuznosti.

O překvapení se postarali i vědci z Botanického ústavu Akademie věd, včetně doktorky Lenky Záveské Drábkové, se kterou si povídala Jana Olivová.