Novosvětská je tu stále oblíbená, Američani díky ní považují Dvořáka za svého, říká Susan Lucak. V New Yorku střeží skladatelův odkaz
Jak 180 let od jeho narození rezonuje jméno Antonína Dvořáka v Americe? I o tom mluvila Renáta Spisarová na Manhattanu se Susan Lucak, lékařkou a prezidentkou The Dvorak American Heritage Association. Samotný příběh Susan Lucak je přitom příběhem amerického snu.
Když jméno Susan Lucak zadáte do vyhledávače, vyjede celá řada medicínských odkazů. Susan Lucak, za svobodna – a v nesvobodném Československu – Zuzana Lebedová, je uznávanou newyorskou lékařkou s gastroenterologickou specializací. Zajímá ji souvislost trávicího ústrojí a mozku, vliv stresu na trávení. Je to obor, který s hudbou, o níž ve Vizitce mluvila s Renátou Spisarovou, nesouvisí jen zdánlivě. „Hudba lidem pomáhá zklidnit se. Pokud to jde, v ordinaci ji poslouchám pořád a doporučuji ji i pacientům,“ říká.
Když Susan Lucak zrovna neordinuje, věnuje se v roli prezidentky aktivitám organizace DAHA (The Dvorak American Heritage Association), která udržuje v paměti americký odkaz Antonína Dvořáka. Ve Vizitce detailně popisovala, jak se spolu s architektem Janem Pokorným pokoušeli zachránit dům, v němž Dvořák v New Yorku v letech 1892 – 1895 pobýval, jaké koncertní aktivity DAHA vyvíjí či jaké mají průměrní Američané o Dvořákovi povědomí. „Není to tak, že by Dvořáka znal každý Američan, nicméně jeho Novosvětskou tu milují a tou skladbou ho obejmuli. Vnímají ho jako svého skladatele,“ říká Susan Lucak.
Tátovy jemné ruce se změnily v mozolnaté
Ačkoliv v New Yorku vystudovala medicínu, k hudbě měla skrze svého tatínka, skladatele, dirigenta učitele a dlouholetého ředitele různých hudebních škol, blízko. Ostatně právě Zuzanin otec 21. srpna 1968 rozhodl, že rodina odejde z Československa. Přes své kolegy z hudební školy se mu pro celou rodinu podařilo sehnat víza do Rakouska a zemi nakonec opustili přesně před dvaapadesáti lety – v noci ze 17. na 18. dubna 1969.
Příchod do Spojených států, roky spojené s chudobou, nedostatkem kamarádů a dalších sociálních vazeb a také nutnost naučit se za chodu anglicky – to všechno Susan Lucak ve Vizitce popsala. Pro studium medicíny, které pokrylo získané stipendium, se rozhodla mimo jiné kvůli menší jazykové náročnosti. Rodiče vydělávali peníze v továrně na zlaté hodinky, později v továrně na vypínače a v supermarketu. „Tátovy jemné ruce se změnily v ruce mozolnaté a někdy chodil domů tak unavený, že jsme mu museli sundávat kabát,“ vzpomíná. Později se mu podařilo získat úřednické místo na Wall Street a mohl také dávat dětem hodiny hry na klavír. Na rodiče ostatně Susan Lucak ve Vizitce vzpomněla vybranou hudbou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
