Nové poznatky o retrovirech
Některé retroviry, patřící do zvláštní skupiny virů, mohou zabíjet. Jiné ale mohou být pro člověka neškodné nebo dokonce nezbytné. Čeští vědci o nich získávají nové důležité poznatky.
Retroviry dokážou pomocí speciálního enzymu zvaného reverzní transkriptáza přeměnit svou dědičnou informaci v podobě jednovláknové RNA na dvojvláknovou DNA. Tu pak mohou začlenit do buněčného jádra napadené buňky mezi její vlastní DNA, a tímto způsobem mohou v dané buňce dlouhodobě přežívat.
Některé mohou způsobit, že se normální buňka zvrhne v buňku nádorovou, jiné mohou napadat lymfatickou tkáň a způsobit rozvrat imunity. Řadí se mezi ně také virus HIV vyvolávající onemocnění AIDS.
Za dlouhodobý výzkum retrovirů získal letos prestižní Cenu Akademie věd ČR tým vědců z Ústavu molekulární genetiky pod vedením doktora Jiřího Hejnara.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
