Nové poznatky o retrovirech
Některé retroviry, patřící do zvláštní skupiny virů, mohou zabíjet. Jiné ale mohou být pro člověka neškodné nebo dokonce nezbytné. Čeští vědci o nich získávají nové důležité poznatky.
Retroviry dokážou pomocí speciálního enzymu zvaného reverzní transkriptáza přeměnit svou dědičnou informaci v podobě jednovláknové RNA na dvojvláknovou DNA. Tu pak mohou začlenit do buněčného jádra napadené buňky mezi její vlastní DNA, a tímto způsobem mohou v dané buňce dlouhodobě přežívat.
Některé mohou způsobit, že se normální buňka zvrhne v buňku nádorovou, jiné mohou napadat lymfatickou tkáň a způsobit rozvrat imunity. Řadí se mezi ně také virus HIV vyvolávající onemocnění AIDS.
Za dlouhodobý výzkum retrovirů získal letos prestižní Cenu Akademie věd ČR tým vědců z Ústavu molekulární genetiky pod vedením doktora Jiřího Hejnara.
Nejposlouchanější
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
O velké vášni a Dámský večer. Dvě povídky prozaičky, romanopiskyně a publicistky Růženy Svobodové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
