Nové knihy

Nakladatelství Argo vydalo román Jantarové oči, první část z pětidílné vědeckofantastické ságy nazvané Mycelium neboli Podhoubí. Rozsáhlý projekt o dvou tisících stranách pochází z dílny Vilmy Kadlečkové, zkušené tuzemské autorky sci-fi a fantasy. Příběh z budoucnosti, vyprávějící o střetu dvou rozdílných kultur, můžeme číst také jako aktuální podobenství o současné západní společnosti. Půlstoletí po prvním kontaktu se starobylou teokratickou civilizací z planety Össe se Pozemšťané stále marně pokoušejí vyrovnat s jejich mentalitou. Na jedné straně je tu fanatická víra a krutost mimozemské církve, vyžadující krvavé oběti, na straně druhé pětice össenských posvátných drog, pět stupňů na cestě k osvícení, ale i k nesvobodě, závislosti a šílenství. Náboženský fanatismus, posílený účinky duchovních drog, plíživě infiltruje do pozemské světské společnosti, která postrádá obranné mechanismy proti velkým ideologiím i transcendentálním psychofarmakům. Hlavní hrdina Lucas bude mít plné ruce práce postavit se tajemné síle, jejíž podhoubí proniká až do lidské krve. Autorka se netají tím, že se inspirovala událostmi 11. září 2001. Nestvořila však černobílý příběh o boji hodných a zlých, nýbrž monumentální obrazné zamyšlení nad rozdílnými přístupy k hodnotám, nad hledáním nadosobního smyslu, nad realitou a přeludy.

Z dalších nových knih jmenujme např. svazek Pravdě na stopě, obsahující žurnalistické texty a různá veřejná vyjádření rakouského spisovatele a dramatika Thomase Bernharda. I v těchto příležitostných fejetonech, rozhovorech či proslovech nacházíme tvůrce coby nemilosrdného kritika a provokatéra, jenž své promluvy často inscenuje jako skandální divadelní představení. A jak se praví na přebalu: „Ten, kdo zná Bernhardovu tvorbu, ví, že toto je způsob, jímž autor traktuje hluboké existenciální problémy.“ Knihu přeloženou Miroslavem Petříčkem, Pavlem Novotným a Nikolou Mizerovou vydalo nakladatelství Prostor.

Afekt, sen a skutečnost v díle Fjodora Michajloviče Dostojevského – tak zní titul studie literárního teoretika a estetika Milana Exnera. Jak z názvu vyplývá, autor se při svém rozboru tvorby ruského klasika opírá o psychoanalytický přístup, který kombinuje zejména se strukturalismem a s teorií symbolu. Vzhledem k této mezioborové perspektivě se v hledáčku autorova zájmu objevila nejen Dostojevského beletrie, ale také publicistika a zvláště korespondence. Kniha vychází v produkci Nakladatelství Bor.

Na konec jsem si nechal literární debut básníka a hudebníka Filipa Čenžáka. Rukopis této prvotiny upomíná na tvůrčí začátky Jáchyma Topola či na moderní americkou poezii. Navzdory názvu Sem šťastnej přináší kniha výpověď rozervance, zmítaného citovými i existenciálními poryvy, úpěnlivě však hledajícího vlastní cestu. „Píšu milostný básně... / Ulejvám se z hodin dobrýho chování... / Padám pod tíhou lebky / mezi nedopitý panáky / a popel z cigaret.... / Nešetřím se / Protože vím, / že přijatelný možnosti mě prostě nezajímaj,“ píše autor, který knihu vydal vlastním nákladem.