Nová barokní trasa v pražském Klementinu. Národní knihovna otevírá místa, která doposud nebyla veřejnosti přístupná
Méně známá historická místa, ale i prostory doposud veřejnosti nepřístupné mohou nově projít návštěvníci pražského Klementina. Národní knihovna ve spolupráci se společností Prague City Tourism spustila od začátku dubna novou barokní prohlídkovou trasu, která umožní zájemcům nahlédnout do unikátních prostor včetně Barokní knihovny.
Nová trasa zaměřená především na barokní aspekty historického Klementina návštěvníky zavede i na samostatně nepřístupná místa, i z tohoto důvodu je trasu možné absolvovat pouze s průvodcem Prague City Tourism. Návštěvník objeví Barokní knihovní sál, Astronomickou věž, ale také Meridiánovou síň, která nabízí pohled na pozdně renesanční astronomické mechanismy z doby rudolfínské Prahy.
„V každou chvíli, každý den, mohu několikrát denně cvičit, běhat po sto sedmdesáti dvou schodech nahoru a dolu a zároveň při tom objevovat krásy barokních zákoutí Prahy. A vystoupat na věž, která nabízí zcela ojedinělý pohled, naprosto jedinečný a odlišný od těch pohledů jiných věží, kam se dá v Praze vystoupat,“ vysvětluje průvodkyně Jiřina Posledníková, proč považuje trasu za unikátní.
Samotná prohlídka trvá zhruba 50 minut a probíhá každých 30 až 60 minut. Kapacita jedné prohlídky je limitována na 25 osob.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Naše, Sladká, Klepy a další povídky Barbory Hrínové
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
-
Michel Houellebecq: Mapa a území. Příběh fotografa, který hledá nové způsoby uměleckého vyjádření
-
Frank Bertrand: Poslední noc Tennessee Williamse. Bilanční monolog stárnoucího umělce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
