(Ne)zapomenuté hry Václava Havla: tři výlety za dramatikem, kterého jste možná neznali
Co ještě může na tvorbě Václava Havla překvapit? Nová minisérie Vltavy představuje méně známé dramatické texty – od raných jednoaktovek a skečů ze 60. let až po poslední hru z roku 2010. Redaktorka Veronika Jošková Štefanová si o nich povídá s teatroložkou Lenkou Jungmannovou z Akademie věd, odbornicí na českou dramatiku druhé poloviny 20. století.
Než se Havel proslavil jako autor velkých her, pracoval v roce 1960 jako kulisák Divadla Na zábradlí. Tehdy přispěl dvěma výstupy do revue Autostop principála Ivana Vyskočila. Motomorfóza je satirická groteska odehrávající se na fiktivní přednášce o pseudovědeckém pojmu bez obsahu – komiku zde nese hlavně jazyk, byrokratický newspeak a prázdná frazeologie. V Ele, Hele a stop Havel opakováním a rozpadáním promluv naznačil postupy, které později rozvinul v Zahradní slavnosti nebo Vyrozumění. Groteskní příběh dvou starších dam, které se poprvé v životě vydávají stopovat, ale ani na silnici neopouštějí svou slušnost, ukazuje Havla jako mistra jazykové komiky už na samém začátku jeho dramatické dráhy.
Na jaře 1989 napsal Havel ve vězení na Pankráci nezvyklý text – své jediné libreto pro pantomimu. Pan A aneb 7 dní ve vězení aneb Perpetuum mobile je jediné Havlovo dílo s instrukcemi k nonverbálnímu divadlu. Vypráví příběh sedmi dnů vězně, který marně hledá cestu z totalitního systému – němou grotesku, v níž se prolíná naděje se zoufalstvím. Titulní „perpetuum mobile" je symbolem nemožnosti úniku.
Na jaře 1989 napsal Havel ve vězení na Pankráci nezvyklý text – své jediné libreto pro pantomimu. Pan A aneb 7 dní ve vězení aneb Perpetuum mobile je jediné Havlovo dílo s instrukcemi k nonverbálnímu divadlu. Vypráví příběh sedmi dnů vězně, který marně hledá cestu z totalitního systému – němou grotesku, v níž se prolíná naděje se zoufalstvím. Titulní „perpetuum mobile" je symbolem nemožnosti úniku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.