Herbert George Wells: Válka světů. Průběh brutální invaze Marťanů na Zemi na konci 19. století
Anglický prozaik H. G. Wells (1866–1946) patří k průkopníkům žánru literární science-fiction. Již jeho první sci-fi román Stroj času z roku 1895 (č. 1905) zaznamenal výrazný čtenářský úspěch a po něm následovalo několik dalších neméně úspěšných děl. Wellsovy sci-fi romány byly velmi rychle převáděny do češtiny: Ostrov doktora Moreaua (1896, č. 1901), Neviditelný (1897, č. 1905), Válka světů (1898, č. 1903). Premiéru poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Jak ve svém doslovu k českému vydání Wellsových textů Válka světů a jiné příběhy z neskutečna (Praha: Albatros, 1988) připomíná anglista Vladimír Svoboda (1927–2022), Wells se ve svých vědeckofantastických románech již od Stroje času „dotýká samé podstaty lidského poznání, neusiluje o inženýrskou přesnost strojařských proroctví, nýbrž vtahuje čtenáře do nejpoutavější myšlenkové hry: co by vlastně bylo, kdyby“.
Název žánru science-fiction ovšem koncem 19. století ještě neexistoval: Wellsovy texty byly označovány názvem scientific romances, tedy vědecké romance. Ve své autobiografii z r. 1934 Wells napsal, že před psaním Války světů nejprve pečlivě prozkoumával celé dějiště zamýšleného dramatu: každé údolíčko, každý můstek budoucího bojiště Marťanů a Pozemšťanů poznával na vlastní oči při projížďkách na bicyklu:
Proháněl jsem se na kole wokingským okrskem a vyhlížel jsem si vhodné objekty a postavy, které bych mohl mé Marťany nechat likvidovat.
A v jednom dopisu z doby práce na této knize autor tuto vzpomínku potvrzoval: „Právě do základů ničím a rozkotávám Woking“ – ve Wokingu se svou druhou manželkou v té době bydlel – „a své sousedy pobíjím krajně bolestivými a výstředními způsoby – nato volím další postup přes Kensington a Richmond na Londýn, který dávám v plen, přičemž za místo obzvláštních ukrutností jsem vyhlédl jižní Kensington.“
Ještě v r. 1961 doporučoval jeden literární kritik, aby si čtenář Války světů vzal k ruce mapu západního Surrey! Koncem roku 1938 vznikla v USA působivá rozhlasová inscenace (autorem byl Orson Welles), která svou realističností způsobila paniku v New Yorku a okolí, kdy lidé pochopili fikci jako reálnou reportáž ze vpádu nepřátelských bytostí z Marsu na Zemi.
Filmových zpracování této knihy vzniklo několik, za zmínku stojí film z r. 1953 režiséra Byrona Haskina (oscarové ocenění za speciální vizuální efekty) a zejména Spielbergův film z r. 2005 s Tomem Cruisem v hlavní roli, kde je děj situován do současnosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jules Verne: Vynález zkázy. Podaří se pirátům získat od profesora výbušninu, která může zničit svět?
-
James Grady: Šest dnů Kondora. Dramatický boj o život jednoho z pracovníků CIA ve Washingtonu
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Snažím se humanizovat objektivitu, říká botanik a spisovatel Jiří Sádlo
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.