Velké finále Smetanovy Litomyšle ve znamení italského filmu. SOČR představil Morriconeho nebo Bacalova
Morriconeho westernové melodie, Rotův Kmotr i hudba z oscarového Pošťáka – závěr letošní Smetanovy Litomyšle patřil nejslavnějším stránkám italské filmové hudby. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Tomáše Braunera je uvedl v koncertním provedení pod širým nebem. Přímý přenos z II. zámeckého nádvoří jsme vysílali 5. července na Vltavě.
Hudba Nina Roty, Luise Bacalova a Ennia Morriconeho dávno překročila hranice filmového plátna a žije vlastním koncertním životem. Právě v tomto duchu uzavřel letošní festival Smetanova Litomyšl slavnostní večer, který nabídl suity z ikonických snímků jakožto plnokrevná symfonická díla. Benefičním koncertem ve prospěch Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové provázela Martina Viktorie Voborníková Kopecká.
PROGRAM:
Velké finále: Italská filmová noc
Nino Rota: Kmotr (1972, 1974)
Luis Bacalov: Pošťák (1994)
Ennio Morricone: Tenkrát na Západě (1968)
Nino Rota: Sladký život (1960)
Ennio Morricone: Bio Ráj (1988), XX. století (1976), Neúplatní (1987)
Suity z filmů hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Tomáše Braunera.
Přímý přenos závěrečného koncertu festivalu Smetanova Litomyšl z II. zámeckého nádvoří moderuje Martina Viktorie Voborníková Kopecká.
V přestávce ohlédnutí za seriálem medailonů jednotlivých členů SOČRu připravili Vojtěch Babka a Matěj Kirov.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
-
Petr Šabach: Občanský průkaz. Příběhy revoltující mladé generace v totalitním Československu
-
Shocking Comfort, Neuvěřitelné historie a další povídky francouzského humoristy Alphonse Allaise
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
