Tigran Mansurjan: Hlas současné i dávné Arménie
Řekne-li se arménská umělá hudba, většinou se nám jako první vybaví jméno Arama Chačaturjana. Chceme-li ale slyšet skutečný „hlas Arménie“, ve kterém se zračí pohnutý osud Arménů a hloubka její starobylé kultury, je třeba se ponořit do hudby Tigrana Mansurjana, který letos 27. ledna oslavil sedmaosmdesáté narozeniny.
Tigran Mansurjan se narodil v libanonském Bejrútu jako potomek obětí arménské genocidy z roku 1915. V Arménii vyrůstal od svých osmi let. Spolu s Alfredem Schnittkem, Arvo Pärtem, Gijou Kančelim nebo Valentinem Silvestrovem se stal jednou z vůdčích postav silné tvůrčí generace, která se o slovo přihlásila v 60. letech minulého století. Zpočátku se inspiroval modernou, nový směr do jeho tvorby vneslo důkladné studium arménského středověkého umění (poezie, filozofie a chrámové hudby), arménského folkloru a vědomé navázání na tradici předsovětské arménské tvorby, zejména zakladatele arménské národní hudby Komitase.
Mansurjan se těší širokému mezinárodnímu uznání (nahrávky s jeho hudbou vydává prestižní mnichovský label ECM) a pro Armény je živoucí legendou. V Jerevanu ho lidé různých generací poznávají na ulici, zdraví ho, fotografují se s ním, žádají si autogram. A oslovují ho laskavě „Maestro“. Pravda, mnozí z nich si ho spojují především s hudbou ke starým arménským filmům (mj. ke slavnému snímku Sergeje Paradžanova Barva granátového jablka), aniž by znali jeho dílo koncertní; uvědomují si ale, že Mansurjan svým mezinárodním renomé přispívá k šíření arménské kultury ve světě.
V roce 2020 Mansurjan navštívil poprvé Brno při příležitosti české premiéry svého Requiem věnovaného památce obětí arménské genocidy. Mimořádný ohlas, který toto provedení vyvolalo, položilo základ úzké spolupráci skladatele s Filharmonií Brno, na jejíž objednávku Tigran Mansurjan upravil do orchestrální podoby svůj kvartet Agnus Dei a následně vytvořil nové dílo s názvem Orhnerg – Navapet Bari (Hymnus – Dobrý kapitán). To vzniklo při příležitosti brněnských oslav 200. narození Gregora Johanna Mendela a bylo zamýšleno jako jakési autonomní „preludium“ k Janáčkově Glagolské mši; světová premiéra se uskutečnila – opět za účasti autora – v červenci 2022 v bazilice na Starém Brně.
Od roku 2022 pořádá Nadace KOGHB v Jerevanu mezinárodní skladatelskou soutěž zaštítěnou Mansurjanovým jménem, která je otevřená autorům z celého světa bez věkového omezení. Podmínkou je zhudebnění arménské středověké, klasické nebo moderní poezie (v originále nebo překladu), což koresponduje s estetikou Mansurjanovy tvorby a se snahou dostat do širšího povědomí i arménskou literaturu. V komorní skladbě nevelkého rozsahu soutěžící mohou spolu s hlasem uplatnit jeden až dva hudební nástroje.
V pořadu zazní rozhovor se skladatelem, ukázka z jeho filmové tvorby a průřez jeho koncertní – komorní, vokální a vokálně-instrumentální – tvorbou.
Nejposlouchanější
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Ladislav Grosman: Obchod na korze. Plesl a Procházková v příběhu o dobrých úmyslech ve službách zla
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Zdeněk Svěrák: Posel hydrometeorologického ústavu. Komedie o jednom mystifikátorovi v důchodu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
